Libor Dvořák: Vladimira Putina přijal papež František
Jedna velká zahraničně politická událost tohoto týdne: ve středu se ruský prezident Vladimir Putin vypravil u příležitosti národního dne Ruska na výstavě EXPO 2015 do Itálie, konkrétně přímo do Milána a pak do Říma, kde navštívil i papeže Františka. Po anexi Krymu je totiž Putin ve většině evropských zemí skoro persona non grata.
„Modlím se za vás, abyste přinesl mír na Ukrajinu,“ řekl Putinovi při nejsledovanějším setkání této cesty papež František, čímž rovnou naznačil jedno z ústředních témat rozmluvy s hlavou ruského státu mezi čtyřma očima.
Mimochodem – její podrobný obsah není znám a svět byl nucen spokojit se suchými formulacemi oficiálního sdělení Vatikánu.
Putin, věrný svému ošklivému zvyku chodit všude pozdě – do papežovy soukromé knihovny přišel o 70 minut později, než bylo dohodnuto – údajně narazil na nápadný chlad a málomluvnou zdrženlivost prvního křesťana katolického světa, který jinak při podobných příležitostech bývá spíše hovorný.
A ještě jeden zajímavý signál, jehož si novináři povšimli: závěrečné vatikánské sdělení o schůzce neobsahovalo jinak běžné slůvko „cordial“, tedy srdečný, což poměrně srozumitelně naznačuje, jaká byla atmosféra slyšení, o něž prý stál především právě Vladimir Putin.
Další pozoruhodné gesto, s nímž přišel František – Putinovi věnoval medaili s vyobrazením anděla-mírotvorce, a to se slovy: „Tuhle medaili její autor vytvořil v minulém století a ztvárnil na ní anděla, který přináší mír, spravedlnost, solidaritu i ochranu…“
![Ruský prezident Vladimir Putin navštívil papeže Františka | foto: ČTK/AP, Gregorio Borgia, ČTK Ruský prezident Vladimir Putin navštívil papeže Františka](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles//public/images/03407550.jpeg?itok=awSa2XRt)
Jak Putin, tak jeho tiskový mluvčí Peskov označili schůzku za „dobrou“, ba „velmi dobrou“. Jenže tak to viditelně nebylo. Jak soudí ruský religionista Boris Falikov, „Putin se chce zbavit pověsti světového párii a doufal, že se mu to podaří právě prostřednictvím Františkovým, jenže se přepočítal“.
Jak se zdá, současnou ruskou agresivní politiku nepřijímá ani Vatikán, ani papež osobně.
Nepřímo to po nočním Putinově návratu do vlasti potvrdilo čtvrteční ranní sdělení oficiálního ruského TV zpravodajství: to zdůrazňovalo údajný „bezprecedentní tlak na tvrdé odsouzení ruského angažmá na Ukrajině“, jež na Svatého otce údajně už před schůzkou vyvinul americký velvyslanec ve Vatikánu Ken Hackett a hlava Ukrajinské řeckokatolické církve Svjatoslav.
Jedno je ovšem zcela jasné – zatímco milánská schůzka s premiérem Renzim probíhala pro Putina uspokojivě a mohla naznačit, že Itálie je v Kremlu oprávněně hodnocena jako méně razantní odpůrce současných ruských velmocenských praktik (proto se také této Putinovy návštěvy dočkala), v sídle světového katolicismu se ruský prezident žádné podpory pro svou brutálně expanzivní politiku nedočkal.
Jelikož ani nemohl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/b71c5d2b93b9741c57997922a6ba086a.jpg?itok=pJjrY4Ii)
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.