Libor Dvořák: Vladimir Putin je deset let prezidentem Ruska

Vladimir Putin je deset let prezidentem Ruska
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vladimir Putin je deset let prezidentem Ruska

Na vrcholu – tak hodnotí současné pozice Vladimira Vladimiroviče jak jeho příznivci, tak ovšem i jeho kritici či přímí odpůrci. Někteří experti shrnují hlavně symbolické výsledky oněch deseti prezidentských let a upozorňují na fakt, že Putin se dnes těší podpoře 82 % Rusů. Vyšší, a to o 4 %, tato podpora byla jen v dubnu 2008.

Za hlavní události Putinova prezidentování jsou přitom považovány události posledních týdnů a měsíců, konkrétně olympiáda v Soči a ještě čerstvější připojení Krymu k Rusku, ale také údajný demografický boom, jehož bylo dosaženo díky rozhodnutí o tzv. mateřském kapitálu, tedy vázaných státem poskytnutých kont, která lze uplatnit třeba na studium dítěte či zlepšení bytových podmínek, částečné zklidnění syrské krize v loňském roce, jež je připisováno právě Putinovu rezolutnímu postoji tváří v tvář západním snahám o přímý vojenský zásah, ale kupříkladu i záchrana Bajkalu, na jehož dno se neposedný Vladimir jasné sluníčko v roce 2009 potopil.

Velmi pěkně glosuje Putinovo výročí a jeho nesporné vnitropolitické úspěchy publicista Leonid Radzichovskij ve svém sloupku v listu Rossijskaja gazeta. Ten doslova píše: „Putin je dnes pro zemi naše všechno,“ a vzápětí připomíná, že s prezidentem stojí a padá tzv. vertikála moci, již sám po léta soustředěně budoval a jíž se nakonec také sám stal.

Čtěte také

„Putin je dnes univerzálním ztělesněním ruského státu,“ domnívá se Radzichovskij, podle jehož názoru právě v něm se pro Rusko „ideálně“ naplnil věčný archetyp „národního vůdce“, do nějž se naopak nedokázal vtěsnat ani jeden z jeho „historicky dohlédnutelných“ předchůdců, jimiž jsou samozřejmě míněni především Gorbačov a Jelcin.

A jaké jsou milníky tohoto jeho úspěchu? Vědomí nutnosti obrany ruských zájmů. Posvátnost území neboli ruského prostoru. Náboženství jakožto zduchovnění státu a stát jako ochranitel víry. Představa vlastní ruské cesty, vlastní civilizace a vlastního poslání ve světě. Zjitřená opatrnost vůči Západu. Tolik Leonid Radzichovskij, jehož nemusíme podezírat z toho, že by právě tyto hodnoty sdílel – on jen popisuje stav, v němž se ruská společnost ocitla.

Jiná věc je, co budou tyto Putinovy úspěchy znamenat pro začlenění Ruska do celosvětové pospolitosti. Nejpravděpodobnější je izolace, která největší zemi světa neprospěje ani politicky, ani ekonomicky. Na takové věci se ale v dobách pro nás těžko pochopitelné ruské celonárodní euforie nemyslívá.