Libor Dvořák: V energetické válce Putin prohrává
Nový rok 2023 sotva začal, ale už Evropě přinesl výrazné taktické vítězství v plynové válce, kterou Vladimir Putin proti Evropské unii rozpoutal už dlouho před ruským vpádem na Ukrajinu. Pomohlo počasí a pokud pomůže i nadále, poskytne starému kontinentu slušné vyhlídky také na zimu příští.
Začátek letošního ledna byl ve většině evropských zemí tak teplý, že třeba lidé na středomořských plážích se mohli opalovat, a dokonce i koupat, kdežto energetici nejenže přestali spotřebovávat letos velmi bohaté zásoby zemního plynu, nashromážděné během podzimu, ale dokonce podzemní úložiště této energetické suroviny průběžně doplňovat, což je v tomto ročním období s plnou topnou sezónou víc než nevídané.
Čtěte také
Taková je první dobrá zpráva pro Evropu. Protože na tom, kolik plynu zůstane v evropských zásobnících na jaře, závisí i naše šance na zdárné přežití nejen této, ale i příští zimy, již budeme znovu trávit pod setrvalým tlakem Kremlu.
Gazprom, který je dnes naprosto zjevně řízen přímo Putinem, plánovitě snižuje dodávky i nadále. Ruský prezident se kojí nadějí, že v Evropě definitivně vyvolá energetickou krizi a sociální nepokoje, které by podlomily dosavadní unijní svorné odhodlání pomáhat Ukrajině v boji proti ruské agresi. Zatím se to ovšem – i díky Pánu Bohu či chcete-li svatému Petrovi – příliš, ba vůbec nedaří.
Zákazníci v Číně, Indii a Turecku
Druhá dobrá zprávy pro Evropu spočívá v tom, že se naučila plynem šetřit dokonce i za krutých mrazů.
Čtěte také
Když v našem světadílu v prosinci na týden zavládly kruté mrazy, odborníci se nejdřív polekali, že úsporný trend vezme za své. Jenže i v těchto podmínkách se bez ohledu na mrazy podařilo ušetřit celých 13 procent strategické suroviny, jíž kvůli ruské zavilosti není a už zřejmě nikdy nebude nazbyt.
A jak to bude dál? Jak již řečeno, Evropa si už osvědčila značnou dávku semknutosti, ochoty si navzájem vypomoci, ale také vynalézavosti a schopnosti ústupu od momentálně tolik módních zelených dogmat, která po jistou předem těžko odhadnutelnou dobu přestávají platit. Do evropského energetického mixu tak i nadále bude patřit jaderná energie, nad níž po léta kdekdo ohrnoval nos, ale třeba i uhlí, které je jinak docela jistě palivem minulosti. My si ale musíme zvyknout na to, že minulost včetně krutých válek stále ještě neskončila.
Předem pohřbívat ale nemůžeme ani Rusko. To již prokázalo, kolik má v sobě sebeobětovné vůle, byť poháněné hlavně jeskynním velkoruským šovinismem. Moskva v Evropě přišla o největšího odběratele energetických surovin a spolehliví zákazníci jí tak zbyli v zemích jako Čína, Indie či Turecko. Jak ale uvádí agentura Bloomberg, Gazprom svou ropu Urals dnes prodává za cenu rovnající se polovině světové. Inu – každá legrace něco stojí, i ta válečná.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
