Libor Dvořák: V Charkově svrhli dvacetimetrovou sochu Lenina
V nedělním podvečeru do středu tohoto východoukrajinského města přitáhly asi tři tisícovky lidí, kteří předtím uspořádali akci pod názvem Charkov je Ukrajina. Dění na náměstí Svobody v online režimu přenášelo několik internetových informačních serverů.
Po zmíněné akci se kolem pomníku seběhla skupina lidí s modrožlutými a černorudými prapory. Několik mužů se pak vyšplhalo na pomník, nejdřív odstranilo nápis Sláva Ukrajině a poté za pomoci rozbrušovačky podřízlo vůdci světového proletariátu obě nohy. V půl jedenácté večer místního času byla socha definitivně stržena.
Zkáze pomníku se nepříliš iniciativně pokusila zabránit ukrajinská milice, která bořitele monumentu upozornila, že se dopouštějí trestného činu „ničení kulturního dědictví a poškozování cizího majetku“. Zajímavě zareagoval šéf oblastní administrativy Ihor Baluta – ten totiž spěšně podepsal rozhodnutí o demontáži zmíněného Leninova pomníku. Dále pak na brífinku prohlásil, že schválil také výnos o definitivním vyřešení situace kolem památek z doby totality. Už skoro zahájené trestní stíhání iniciátorů tohoto činu bylo zastaveno.
Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov, jehož Moskva vnímá jako jednoho z hlavních kyjevských jestřábů, na své facebookové stránce napsal: „Cože, Lenin? Jen ať padne. Hlavně aby přitom neutrpěli lidé. Hlavně aby tato krvavá komunistická modla při svém pádu nepřidala další oběti. Hlavně aby ničemní mizerové nezneužili emocí Charkovanů a nevyvolali ve městě další násilnosti.“
V průběhu nejnovější ukrajinské revoluce, která bohužel za živé asistence Ruska přerostla v občanskou válku na východě země, je kácení Leninových soch celkem běžnou záležitostí. Charkovský případ je mimořádný snad jen tím, že socha byla opravdu obrovská a že byla zničena ve městě, jež plán na vybudování tzv. Novoruska na jihu a východě Ukrajiny považoval za integrální součást takovéhoto útvaru.
Ještě podstatnější ale asi je, že příznivci sblížení Ukrajiny s Evropou jsou přesvědčeni, že odstranění takovýchto symbolů sovětské poroby Ukrajiny mělo přijít už někdy před dvaceti lety. To, že se tak nestalo, je prý jen důkazem toho, jak pomalé a nerozhodné byly dosavadní přeměny na postsovětské Ukrajině.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
