Libor Dvořák: V Bruselu projednávali zavedení nových protiruských sankcí
„Jsme znepokojeni,“ prohlásila ještě před bruselským jednáním mluvčí amerického státního departmentu Jen Psakiová, mimochodem oblíbený fackovací panák ruských státních médií. Americké znepokojení se přitom týká „hrubého narušování minských dohod z ruské strany“. Paní Psakiová konstatovala, že USA a EU úzce spolupracují na tom, „jak podniknout společná dodatečná opatření proti Rusku za jeho nepřijatelné počínání“.
Německá spolková kancléřka Angela Merkelová naproti tomu poznamenala, že další hospodářské sankce vůči Rusku se zatím neplánují. Jiné evropské země, kupříkladu neunijní Švýcarsko či unijní Maďarsko, se naopak o další ekonomický trest pro Rusko vehementně zasazují.
Důvod pro podobný mezinárodní rozruch je přitom zcela jasný: už od minulé středy z východní Ukrajiny vytrvale přicházejí zprávy o příjezdu kolony 32 tanků a neoznačených vojenských nákladních vozů Kamaz, které sem měly přitáhnout nejméně 16 těžkých houfnic.
Obvinění je doloženo četnými fotografiemi a videozáznamy. Moskva reaguje stereotypně: ruský stát nemá s konfliktem na východní Ukrajině nic společného a do bojů zasahují jen dobrovolníci a ruští vojáci, kteří tu údajně tráví svou řádnou dovolenou. Což je v dějinách podobných konfliktů tvrzení opravdu mimořádně bizarní.
Nedodržování minského příměří, a to z obou stran, by se podle mnoha odborníků mohlo změnit v nový otevřený ozbrojený střet, který by se odehrával po celé, kromě Doněcka, zatím zmrazené frontové linii. Kyjev separatisty viní, že se chystají k nové ofenzívě, v níž by se pokusili získat území, jež v bojích s ukrajinskou armádou ztratili v létě.
Ruské státní televize zase vytrvale mluví výhradně o ukrajinských útocích hlavně v Doněcku – až občas vzniká dojem, že hodní separatisté sedí ve svých bojových liniích a trpně snášejí, jak jim na hlavy padají armádní dělostřelecké granáty. Jenže takhle konflikty tohoto typu nikdy nevypadají.
Základní problém celé rusko-ukrajinské krize je přitom nad slunce jasnější: ruská hranice s Luhanskou a Doněckou oblastí je dnes na úseku nejméně 100 km holou plání, po níž si každý rejdí, jak chce. Ukrajinský i americký požadavek na zastavení jakékoli separatistické vojenské činnosti a uzavření této hranice je proto naprosto legitimní. Dokud se tak nestane, budou ozbrojené srážky, jež mohou přerůst v regulérní válku, pokračovat – jakkoli obě strany tvrdí, že konflikt nemá vojenské řešení.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
