Libor Dvořák: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu
Pokud jde o vlastní zahraničněpolitické priority, rozhodl se nový ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dlouho nečekat a co nejdřív demonstrovat, kam chce se svou zemí z hlediska mezinárodních vztahů patřit.
Jeho první zahraniční cesta proto vedla do Bruselu. „Strategické směřování Ukrajiny k plnohodnotnému členství Ukrajiny v EU a NATO, což je zakotveno i v naší ústavě, zůstává neměnné,“ prohlásil hned úvodem svého projevu v bruselském sídle vedení Severoatlantické aliance.
Spojenectví USA a Ukrajiny s příchodem prezidenta Zelenského podstupuje zkoušku
Rudy Giuliani, osobní právník a poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa, svými výroky v médiích škodí nové hlavě Ukrajiny Volodymyru Zelenskému. Washington je přitom nejdůležitějším spojencem Kyjeva.
Jeden zajímavý detail: když stál bok po boku s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, nový ukrajinský prezident slíbil, že udělá vše pro to, aby jeho země měla ke vstupu do Severoatlantické aliance blíž.
Byla to jasná narážka na fakt, že NATO zatím není připraveno přijmout Kyjev do svých řad. Mírně jinotajně zazněla Stoltenbergova odpověď. Generální tajemník NATO potvrdil, že Aliance se i nadále řídí svou politikou „otevřených dveří“ a že do tohoto procesu nesmí zasahovat nikdo jiný než uchazečský stát a 29 členských zemí NATO.
Stoltenberg tak nepřímo, ale jasně naznačil, že procesu přijetí Ukrajiny, ale také třeba Gruzie se snaží bránit Rusko. Jiná věc je, že to Západ zatím respektuje a nové postsovětské země do svých řad opravdu nepřijímá.
Západní orientace Ukrajiny
Zelenskyj je na návštěvě Bruselu. Většina Ukrajinců podporuje prozápadní směřování, říká novinář
V běloruském Minsku ve středu zasednou vyjednávací týmy Ukrajiny, Ruska a dvou povstaleckých republik, a to poprvé od inaugurace nového ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten je teď na své první zahraniční cestě – zamířil do Bruselu, tedy centra evropských institucí i NATO.
A propos Rusko – to muselo v Bruselu na přetřes přijít naprosto nevyhnutelně. Ukrajinský prezident tu demonstroval svou ochotu s Ruskem jednat a zároveň implementovat minské dohody. Třístranná kontaktní komise ostatně právě ve středu v Minsku zasedá. Za hlavní bezpečnostní výzvu pro Alianci Zelenskyj ovšem přitom jednoznačně považuje „ruskou ozbrojenou agresi“.
Zelenského pozice v Bruselu během pár posledních týdnů prošla zajímavým vývojem. Krátce před volbami byly evropské postoje vůči němu velmi opatrné, protože nikdo netušil, co se od něj dá očekávat.
Po jeho jasném vítězství a po prvních politických prohlášeních Volodymyra Zelenského se však tato opatrnost začíná postupně vytrácet. Demonstrovala to ostatně i velmi srdečná schůzka s Jeanem-Claudem Junckerem.
Josef Mlejnek jr.: Je Zelenskyj ukrajinský Macron?
Vítěz ukrajinských prezidentských voleb Volodymyr Zelenskyj je přirovnáván ke kdekomu.
Jinak ovšem právě v Bruselu musel Volodymyr Zelenskyj pochopit, na jak tenký led vykročil. Sídlo evropských struktur a jeho protagonisty přesvědčoval, jak odhodlaným je příznivcem západní orientace Ukrajiny. Představitele obou nejdůležitějších evropských uskupení tím určitě potěšil a dá se předpokládat, že o ekonomickou podporu, již Ukrajina tolik potřebuje, nepřijde.
Na druhé straně se ovšem přihlásil k řešení kvadratury kruhu, tedy ke snaze o urovnání rusko-ukrajinského konfliktu, k němuž se Putinovo Rusko vytrvale nehlásí a na všech frontách prohlašuje, že s Ukrajinou přece Ruská federace ve válečném vztahu není.
Totéž platí o minském procesu, který podobně jako normandský formát skoro všichni v Evropě už považují za mrtvý. Rozsah úkolů, které ho čekají, ukrajinský prezident zkrátka teprve zjišťuje.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
