Libor Dvořák: Twitter má v Rusku velké problémy
Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor oznámil tento týden omezení sociální sítě Twitter v zemi. Učinil tak zpomalením rychlosti této platformy, které se týká všech mobilních zařízení a poloviny stolních počítačů. Jak někteří odborníci předem předpokládali, zásah se nechtěně dotkl i mnoha dalších uživatelů internetu, kterých se dotknout neměl.
Z někdejší perestrojky a glasnosti, jejíž otec Michail Gorbačov nedávno oslavil devadesátiny, zbyla alespoň v části ruských médií ona glasnosť, tedy, chcete-li, veřejná informovanost.
Čtěte také
Sem patří právě média internetová, o která Vladimir Putin na počátku svého panování před více než dvaceti lety nejevil zájem, protože věděl, že v tomto prostředí se pohybuje jen malá část Rusů, navíc hlavně těch, kteří rozhodně nepatřili mezi příznivce nového putinského zpolicejňování ruského státu. Jelcinův nástupce se proto na počátku své éry soustředil na opanování celostátních televizí, které jsou ostatně jeho hlavní propagandistickou oporou až do těchto dnů.
Doba je dnes ale jiná: internet, a hlavně sociální sítě se pro mladší a mladou generaci stávají hlavním zdrojem informací (i když často dost zavádějícím). Když se ovšem kremelští stratégové ohlédnou do začátků arabského jara, ale nakonec i na sotva potlačené běloruské, nebo dokonce ruské protirežimní protesty, je jim jasné, že nejdůležitějším organizačním nástrojem jsou tu možnosti světové sítě, doplněné chytrými telefony.
Pozdní Sovětský svaz
A to vše prosím ve volebním roce. Proto ten zatím částečný útok na Twitter, proto obavy z dalších podobných zásahů, až po odpojení celého Ruska od globální sítě a ponechání jen té národní – runetu.
Čtěte také
Jak to všechno na svobodomyslné ruské občany i na zbytek světa působí, popisuje na své facebookové stránce blízký spolupracovník Alexeje Navalného Leonid Volkov: „Vidíme, že Putinovo Rusko stále víc připomíná pozdní Sovětský svaz v jeho nejnechutnějších projevech, jako je totální cenzura, prolhaná propaganda a pronásledování politických odpůrců. K tomu připočtěme i řinčení zbraněmi a snahu zasahovat do vojenských konfliktů doslova po celém světě.“ Podle Volkovova názoru právě na to všechno, co se dnes v Rusku děje znovu, zrezivělý Sovětský svaz nakonec logicky zašel.
Nu, a úplně na závěr ještě dosti nadějeplný soud sociologa Igora Ejdmana: „Putinův odchod je nevyhnutelný. To není záležitost politiky, ale demografie. Je to stejně samozřejmé, jako že po noci přijde den.“
Ejdman si prostě myslí, že tuto generaci politiků přirozeně vystřídají dnešní zhruba padesátníci, kteří už v mocenských strukturách jsou, i když prozatím jen přikrčení. Tyto děti perestrojky, které okusily sladkou chuť a vůni svobody, budou to vše chtít do života společnosti vrátit. Už příští měsíce a roky ukážou, jestli se známý ruský sociolog mýlil, nebo ne.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
