Libor Dvořák: Tusk se dohodl s Obamou na „úzké spolupráci“ v otázce sankcí. Co na to Moskva?
Nepřijatelné – říká kdekdo v Moskvě, když slyší o posílení sankcí, které by se mohly protáhnout i na další rok. Pro zemi, kterou v roce 2015 čeká až 7procentní hospodářský pokles, rozhodně žádná příjemná zpráva.
Oba politici mluvili o „úzké spolupráci“ v otázce sankcí. V situaci, kdy prodloužení a zostření sankcí připouští i Evropský parlament, to pro Rusko opravdu není dobrá vyhlídka.
Přesto se zatím žádné oficiální reakce na včerejší večerní americko-evropský telefonát v ruských médiích v podstatě neobjevily: Moskva zřejmě tento signál vyhodnocuje a s nějakou oficiální odpovědí nespěchá.
Mnohem větší rozruch způsobilo prohlášení Evropské komise Jeana-Clauda Junckera o možnosti vytvoření společné armády EU.
Náměstek ruského ministra zahraničí Alexej Meškov dnes ráno zdůraznil, že jeho úřad by si rád upřesnil, co přesně měl Juncker na mysli, protože „během posledních 30 let evropští politici různé úrovně zmiňovali toto téma bezpočtukrát“.
Na tuto poznámku vlastně předem odpověděl pan Juncker sám, když řekl, že EU by tím mimo jiné dala Rusku na srozuměnou, že „hodlá Rusku jednoznačně sdělit, že bude napříště své zájmy včetně bezpečnostních tvrdě hájit“.
Oficiální Moskva samozřejmě velmi dobře ví, oč v této chvíli jde jak USA, tak EU.
![Ruský prezident Vladimir Putin | foto: ČTK/AP, Alexei Druzhinin, ČTK Ruský prezident Vladimir Putin](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles//public/images/03332456_1.jpeg?itok=_QgEEQZj)
Na tomto místě bychom měli zdůraznit, že podobné iniciativy Západu nepřišly jen tak zbůhdarma a že je svým počínáním vůči Ukrajině skutečně vyvolalo Rusko samo.
Zatímco doposud ve střední a východní Evropě žádné stálé základny NATO v podstatě nebyly, teď musí Moskva očekávat, že jednotky aliance budou u jejích hranic minimálně cvičit, ale spíše se například v pobaltském či polském prostoru usadí natrvalo.
Včerejší vyloďování americké vojenské techniky a její obsluhy v Lotyšsku, kde budou tito vojáci zkoušet kooperaci s lotyšskou armádou, nesou ruská média velice nelibě a označují je za potenciální agresi.
Rétorika, určená jasně pro domácí publikum, samozřejmě zcela účelově zapomíná na fakt, že posilování severoatlantické přítomnosti ve střední a východní Evropě se neděje jen tak pro nic za nic a že svými postoji, které v podstatě vyvolaly horkou fázi ukrajinského konfliktu, si je Rusko pořídilo samo.
Pevně doufejme, že tuhle nanejvýš prostou pravdu si uvědomují i někteří lidé v nejvyšších patrech současné ruské politické moci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/b71c5d2b93b9741c57997922a6ba086a.jpg?itok=pJjrY4Ii)
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.