Libor Dvořák: Rusko sleduje evropské volby
Oficiální Rusko volby do evropského parlamentu přirozeně sledovalo s velkým zájmem a už předem kalkulovalo, co by jejich výsledky mohly největší zemi světa přinést.
Jak už to tak v ruské nejvyšší politice bývá, nepříliš jasně se k eurovolbám jako první vyjádřili předsedové zahraničních výborů obou sněmoven, tedy Leonid Sluckij za Státní dumu a Konstantin Kosačov za Radu federace. Mnohem určitější jsou názory předních ruských politologů.
Filip Nerad: Směřování nového europarlamentu mají v rukou liberálové a zelení. Ne obávaná krajní pravice
Varovné hlasy některých evropských politiků jako francouzského prezidenta Macrona, že Evropská unie je kvůli nárůstu popularity protievropských populistických hnutí ve smrtelném nebezpečí, se nenaplnily.
Politolog Vladimir Kornilov, který se prezentuje nejen jako glosátor ruské, ale také ukrajinské a dokonce doněcké politické scény, zdůrazňuje, že tentokrát do evropského parlamentu prošli i proruštější kandidáti.
Samozřejmě také konstatuje fakt, jehož si v Evropě i jinde povšimli všichni – že dvě nejsilnější frakce, tedy socialisté a lidovci, značně oslabily, kdežto posilují nacionalisté, populisté a euroskeptici.
Na druhé straně ovšem připouští: „Pokud jde o tzv. ruskou a ukrajinskou otázku, nemyslím si, že situace se nějak významněji změní, protože i euroskeptici jsou v otázce vztahu k Rusku rozpolcení. Přinejmenším polská a pobaltská pravice nechce o nějakém sblížení s Ruskem ani slyšet a bude naopak trvat na posílení západních sankcí.“ K tomu pan Kornilov dodává, že tyto evropské volby jeho vlasti žádné další sympatizanty rozhodně nepřinesly.
Putin prý chce, aby Evropa byla silná a jednotná
Také známý a vlivný ruský politolog a šéf předsednictva Rady pro zahraniční a bezpečnostní politiku Fjodor Lukjanov souhlasí s tím, že posílení ultrapravice v evropském parlamentu nebude mít na základní tendence jeho fungování žádný významnější vliv, protože tradiční strany a politické síly si alespoň prozatím dokážou udržet převahu.
Petr Holub: Populistická revoluce neproběhla. Co se tedy stalo?
Steve Bannon asi dobře věděl, proč se stáhl do soukromí s dostatečným předstihem před kampaní do evropských voleb. Konzervativní či populistická revoluce podle receptu slavného Trumpova poradce byly tím, čeho se před volbami obávaly dokonce finanční trhy, podle očekávání samotného Bannona z toho ale nakonec nic nebylo.
Lukjanov dokonce tvrdí, že „efekt posílení pozic pravicových populistů bude spíše symbolický, jelikož proevropské síly uměle nafukovaly nebezpečí ze strany krajní pravice, aby k volebním urnám přilákaly své voliče“.
Lukjanov jde ovšem ještě dál a tvrdí, že do vztahů s Ruskem se posílení evropské pravice nakonec nijak nepromítne, protože styky jednotlivých evropských politiků tohoto ražení s Moskvou jsou dnes čile využívány proti nim.
Jako příklad uvádí nejnovější rakouský skandál, kde se obětí zvláštní operace stali nejvyšší politici místních Svobodných, kteří se trvale staví za zlepšení vztahů s Ruskem. Lukjanov se proto domnívá, že „aktuální posílení evropské pravice by mohlo vést dokonce ke zdramatizování atmosféry dialogu mezi Moskvou a Bruselem“.
Nu a protože úplné politické špičky současného Ruska se na toto téma zatím neozvaly, připomeňme přesně rok starý výrok prezidenta Vladimira Putina. Ten těsně před svou loňskou návštěvou Rakouska popřel, že by jeho země považovala nestabilní Evropskou unii za politickou výhodu. Naopak, Putin prý chce vidět v Evropě svého hlavního ekonomického partnera, a proto jí přeje, aby byla silná, jednotná a aby vzkvétala. Věříte tomu, nebo ne?
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
