Filip Nerad: Směřování nového europarlamentu mají v rukou liberálové a zelení. Ne obávaná krajní pravice

Průběžné výsledky voleb do Evropského parlamentu
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Průběžné výsledky voleb do Evropského parlamentu
0:00
/
0:00

Varovné hlasy některých evropských politiků jako francouzského prezidenta Macrona, že Evropská unie je kvůli nárůstu popularity protievropských populistických hnutí ve smrtelném nebezpečí, se nenaplnily.

Stejně jako odhady, že tyto strany mohou v evropských volbách získat čtvrtinu, nebo dokonce až třetinu všech křesel v novém Evropském parlamentu.

Povolební speciál: Co znamenají výsledky eurovoleb u nás a v Evropě?

Volby do Evropského parlamentu se konají 24. a 25. května 2019

Volby do Evropského parlamentu jsou minulostí. Které frakce europarlamentu oslabily a které čeká posílení? Co přinesly výsledky v jednotlivých zemích?

Posílily, to ano, a vyhrály volby v některých velkých zemích. Aby se ale mohly stát nějakou vlivnou silou v novém europarlamentu, musely by se spojit do jednotné frakce. A to se jim doposud kvůli různým nacionalistickým zájmům nedařilo.

I tento hodně relativní úspěch antiunijních uskupení přesto ovlivní fungování nového Evropského parlamentu. Spolu s historickým nárůstem počtu europoslanců pro evropské liberály a zelené zapříčinil, že skončila éra, kdy k vytvoření většiny ve štrasburském sboru stačily dvě frakce.

To teď už neplatí a nastupující europarlament bude hledat shodu složitěji než dosud. To ale nutně neznamená špatnou zprávu, že o všem už nebudou monopolně rozhodovat dvě nejsilnější evropské politické skupiny a zbytek byl jen do počtu.

Nejvyšší účast za posledních 20 let

Jak komplikovaná bude dohoda v novém europarlamentu, to ukážou hned nadcházející jednání o vytvoření parlamentní většiny.

Petr Holub: Populistická revoluce neproběhla. Co se tedy stalo?

Matteo Salvini

Steve Bannon asi dobře věděl, proč se stáhl do soukromí s dostatečným předstihem před kampaní do evropských voleb. Konzervativní či populistická revoluce podle receptu slavného Trumpova poradce byly tím, čeho se před volbami obávaly dokonce finanční trhy, podle očekávání samotného Bannona z toho ale nakonec nic nebylo.

Volební lídr vítězných, i když značně oslabených evropských lidovců Manfred Weber vyzval ke spolupráci druhé socialisty a třetí liberály. Jenže právě těm může být velkým trnem v oku to, že k lidovcům stále formálně patří nacionalistický maďarský premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz. Třetím do mariáše by se tak místo liberálů mohli stát evropští zelení, kteří taktéž dosáhli ve volbách svého nejlepšího výsledku a skončili v počtu europoslanců na čtvrtém místě.

O ekologickou stranu by ovšem měl zájem i lídr socialistů Frans Timmermans. Dosavadní první místopředseda Evropské komise dává najevo, že by rád dal dohromady formace nalevo od středu a tím nejsilnější frakci vyšachoval. Také pro tohle uskupení počítá s liberály, posilněné o dosud bezprizorní francouzské vládní hnutí prezidenta Macrona.

Je tak zřejmé, že právě oni a evropští zelení budou těmi pověstnými „kingmakery“, jejichž příklon na jednu nebo druhou stranu rozhodne, jak bude vypadat budoucí většina kontrolující europarlament. Z českého pohledu není bez zajímavosti, že jde o formace prosazující hlubší integraci Evropské unie. Jejich zapojení také přinese větší důraz unie na ekologická a sociální témata.

Filip Nerad

Kromě evropských liberálů a zelených lze za vítěze celkově devátých evropských voleb považovat i samotný Evropský parlament. Více než 50procentní volební účast je nejvyšší za posledních 20 let a posiluje váhu jediné přímo volené unijní instituce. I když v tom nemalou roli sehrálo zapojení Evropanů naštvaných na současné fungování evropského bloku a těch, které k urnám přivedly obavy ze strašením smrtelným ohrožením unie.

Autor je analytik Českého rozhlasu