Libor Dvořák: Rusko 2018 - novičok, Putin a penzijní reforma

1. leden 2019

Letošní rok byl na události bohatý samozřejmě také v největší zemi světa, tedy v Rusku. Události to ovšem většinou byly znepokojivé až velmi znepokojivé a zasáhly nejen Ruskou federaci samotnou, ale do té či oné míry také její blízké i vzdálenější okolí.

Vše začalo daleko za ruskými hranicemi – 3. března v anglickém Salisbury: tady byli chemickou látkou novičok otráveni bývalý dvojitý ruský agent Sergej Skripal a jeho dcera Julie.

Libor Dvořák: Když ruská smrtka s kosou říká - já přijdu dřív než penze!

Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o penzijní reformě, na jejímž základě se především zvyšuje věk odchodu do důchodu.

Přestože britská policie později našla vyhozenou nádobku se zbytky jedu (který otrávil další dva lidi, tentokrát Brity, v případě ženy smrtelně) a pojmenovala i bezprostřední ruské pachatele činu, ruská strana se zachovala jako obvykle: my nic, my muzikanti. Je asi zbytečné dodávat, že celý případ a jeho vyšetřování dále zhoršily beztak mrazivé vztahy mezi Západem a Ruskem.

Právě v této atmosféře proběhly v Rusku 18. března prezidentské volby. Už počtvrté v nich, tentokrát více než třemi čtvrtinami hlasů, zvítězil Vladimir Putin.

Přestože hlavou státu bude – přinejmenším hypoteticky – až do roku 2024, hned po jeho znovuzvolení se přímo v Rusku i mimo ně vyrojily spekulace: zahájí Vladimir Vladimirovič obezřetnou operaci „následník“ (díky jaké před skoro dvěma desítkami let on sám vystřídal Borise Jelcina), nebo zvolí spíše jakýkoli jiný způsob, aby v čele státu zůstal, a to možná doživotně?

Nejsme tu proto, abychom odevzdávali ruská území

Libor Dvořák: Nejdřív Krym, pak Donbas, nyní Azovské moře. Ruská salámová posloupnost děsí

Přístav Mariupol v Azovském moři

Severoatlantická aliance v odpovědi na agresivní chování Ruska v posledních letech posílila svou přítomnost v Černém moři, upozornil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg během tiskové konference na okraj jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO.

Pro samotné Rusy bylo ale nejdramatičtější událostí roku nesporně vyhlášení velké penzijní reformy. Zvýšení věku odchodu do důchodu pro muže o pět a pro ženy dokonce o osm let oznámil uprostřed světového fotbalového šampionátu, konaného v Rusku, premiér Medveděv.

Prezident se k reformě dlouho nehlásil, ale nakonec mu nic jiného nezbylo. Využil tedy alespoň možnosti v případě žen ono navrhované prodloužení věku odchodu do důchodu o tři roky snížit – ostatně není vyloučeno, že s tím se v zájmu vypěknění tváře gosudarovy před lidem jaksi dopředu počítalo.

Závěr letošního roku se pro Rusko odehrával v atmosféře konfliktu mezi ruskými a ukrajinskými plavidly u vstupu do Kerčského průlivu. Ten víceméně předjalo už jarní otevření Krymského mostu, který oficiální Kyjev už na počátku jeho stavby označil za jasnou překážku pro navigaci mezi Azovským a Černým mořem. Což se zadržením tří ukrajinských lodí a jejich posádek taky naplnilo.

Libor Dvořák: Během protestů v Rusku bylo zadrženo tisíc lidí

Ruská policie potlačila protesty proti penzijní reformě

Nedělní protesty proti problematické penzijní reformě zcela zastínily regionální volby, konané téhož dne. Demonstracím vévodila hesla typu Putine, začni u sebe! nebo Putine, poraď, jak se dožít penze!

Ukrajinci Putina podezírají, že by se rád zmocnil jejich azovských přístavů Mariupol a Berďansk. Když už to nevyšlo na počátku celé kampaně v roce 2014.

A aby se to celé ještě dále zkomplikovalo, uprostřed prosince 2018 se běloruský prezident Alexandr Lukašenko nechal slyšet v tom smyslu, že signály, které k němu doléhají z nejrůznějších ruských zdrojů a domáhají se „prohloubení rusko-běloruské integrace“, pro něj znamenají snahu Moskvy jednoduše Bělorusko anektovat. Což prý už je i administrativně ošetřeno, a to tak, že běloruské území bude rozděleno na šest dalších ruských oblastí.

Trochu to vyráží dech, ale popravdě řečeno to zní o dost pravděpodobněji než případný útok na východní část Lotyšska či Estonska. Signál je to každopádně velmi znepokojivý.

Studio 68. Rusista a redaktor Českého rozhlasu Libor Dvořák

Protože jak říká Putin třeba v souvislosti s rusko-japonským sporem o Kurilské ostrovy, „nejsme tu přece proto, abychom někomu odevzdávali ruská území“. To je jedna z mála věcí, která se ruskému prezidentovi dá věřit.

Ostatně – na velké tiskové konferenci v závěru loňského roku Putinovi novináři a analytici napočítali 23 chyb a nepřesností. Těžko přitom říct, co byla nepřesnost a co záměr. 

Spustit audio

Související