Libor Dvořák: Pryč s loupeží, žádají Arméni. Jejich protesty ale mohou mít i politický podtext

29. červen 2015

„Pryč s loupeží“ se jmenuje zatím dosti živelné hnutí prostých Arménů, kteří od 19. července blokovali hlavní jerevanskou třídu a žádali, aby zvýšení cen elektrické energie, které mělo platit od 1. srpna letošního roku, bylo zrušeno.

Tato změna by byla dosti citelná, asi o 14 %, a to jak v denní, tak v noční sazbě.

Arménská vláda dlouho odolávala a požadavky protestujících odmítala, protože zvýšení sazby považovala za nevyhnutelné. Demonstranti však nepovolili a prezidentu Sargsjanovi i kabinetu premiéra Abraamjana nezbylo 27. června nic jiného než ustoupit – alespoň potud, že ceny se nezvýší do chvíle, než proběhne audit ve společnosti Arménské elektrické sítě.

Pro zajímavost – zmíněný audit bude trvat 3 až 6 měsíců, což je pro nejvyšší arménská politická místa přinejmenším vítaná možnost k odkladu mimořádně nepopulárního opatření. Tolik faktický stav problému, či alespoň jeho část.

Věc se ovšem po deseti dnech nejistoty jeví značně složitější a rozdělení davu demonstrantů na dvě části, k němuž došlo v noci na dnešek, signalizuje, že vášně se jako mávnutím kouzelného proutku uklidnit nemusejí, ba ani nemohou.

Čtěte také

Jak „ekonomická“ část protestujících, tak již zmíněný premiér Abraamjan demonstranty, kteří zůstávají na Bagramjanově třídě před prezidentským palácem, viní z „nejasných a nesrozumitelných politických požadavků, které nemají šanci na úspěch“.

Zejména šéf kabinetu přes víkend tvrdil, že mezi demonstranty se pohybují podivní lidé, kteří tu šíří politické plakáty s protiruským obsahem.

Nespokojenost tří milionů obyvatel Arménie s růstem cen elektřiny znervózňuje Kreml

To je věc, již zejména arménský prezident Sargsjan celý minulý týden popíral, a tvrdil, že tyto demonstrace žádný politický, a tím spíš protiruský podtext nemají.

Jenže pro leckoho z nespokojenců mají. Základní důvod je přitom prostý: Arménské elektrické sítě totiž stoprocentně patří ruské energetické společnosti Inter RAO, která je tak automaticky podezřelá, že snaha o zvyšování cen elektřiny je jejím dílem.

Zmíněná společnost už reagovala úvahou, zda nemá tato svá arménská aktiva prodat.

S velkým napětím sleduje mnohadenní neklid v Jerevanu Moskva, a není divu: Arménie je jedním z mála zatím spolehlivých ruských spojenců a jakýkoli podobný rušivý pohyb se Rusům jeví jako zárodek další barevné revoluce, která by současné proruské vedení země mohla smést – i když na to to zatím nevypadá.

Faktem je, že případná ztráta arménského spojence by se pro ze všech stran znepokojovaný Kreml stala skutečnou katastrofou.

autor: ldo
Spustit audio