Libor Dvořák: Policie místo milice?

Oč ale konkrétně půjde, pokud zákon parlamentem projde?

Jak 6. srpna prohlásil Dmitrij Medveděv, nastal čas, aby se nejběžnější bezpečnostní službě ruského státu začalo znovu říkat tak, jak se jí na základě ediktu Petra Prvního říkalo již od 18. století. Změnu na milici přirozeně přinesl revoluční rok 1917, který ovšem změnil i věci mnohem podstatnější než je název základních bezpečnostních složek státu.

Medveděv od nového zákona O policii očekává, že vytvoří podmínky pro vznik profesionálnějšího bezpečnostního tělesa než je to současné, že policejní sbor bude hůře korumpovatelný než ten dosavadní a že zákon bude skýtat také větší možnosti kontroly policejní práce. Nová zákonná norma údajně rovněž předpokládá, že do příštích policejních orgánů bude pro uchazeče zaveden přísnější výběr s možností průběžných pravidelných osobnostních a psychologických textů. Což by v sovětské a poté ruské praxi tohoto druhu bylo jistě vítané novum.

Zajímavé je i to, že návrh zákona O polici byl vyvěšen na internetu a veřejnosti se tak naskytla možnost o jednotlivých jeho položkách diskutovat. Na druhé straně liberálnější ruské listy jako Nězavisimaja gazeta či Vremja novostěj upozorňují na fakt, že ke zpracování samotného návrhu zákona, který je s největší pravděpodobností dílem příslušně vzdělaných úředníků prezidentovy administrativy, nebyli připuštěni uznávaní ruští právní experti. Jakkoli se prý o této nové právní normě veřejně debatuje, s největší pravděpodobností jako iniciativa hlavy státu projde Státní dumou i Radou federace bez potíží.

Vyskytly se i názory, že tento Medveděvův návrh zákona se stane součástí reformy ministerstva vnitra a že ho tu bude užito jako svérázného kladiva na čarodějnice. V policii by se prý mohly proměnit jen pořádkové složky současného bezpečnostního sboru, zatímco kupříkladu pro kriminální službu a útvary pro organizovanou a zvláště nebezpečnou zločinnost by se hledaly jiné názvy. Inu – uvidíme po 1. lednu 2011, kdy by měl zákon načít platit.

Pro značnou část ruské společnosti se však kamenem úrazu může stát už ono slovo „policie“. Hodně ruských občanů dodnes jeví známky značných sympatií ke komunistickému režimu, pro nějž se slova typu „policie“ rovnala metodě ideologického nálepkování či docela jednoduše nadávce. Současný ruský historik Andrej Zubov při své nedávné návštěvě Prahy poukázal na to, že stejný vývoj jako v postkomunistické střední Evropě se v Rusku nedaří mimo jiné proto, že tam kromě putinismu vládne jiná mentalita, „vytvořená necelým dvacetiletím mezi prvním hladomorem a Stalinovým velkým terorem“.

Toto údobí zcela zničilo samostatně a racionálně uvažující část ruské společnosti a zbytek proměnilo v pospolitost víceméně otrocky uvažujících lidí. Pro ty se buržoazní až imperialistické nápady typu policie stávají apriori nepřijatelnými.

Takže: I kdyby se Dmitriji Medveděvovi nakrásně podařilo prosadit svou a „policii“ v Rusku zavést, zřejmě by ta policie zůstala tímž, čím byla 93 let po říjnové revoluci, tedy milicí se všemi nectnostmi, jež měla doposud.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.