Libor Dvořák: Naše popularita klesá,

V případě Putina jde o pokles z 69 na 61 procent. Vládní agentura pro průzkum veřejného mínění VCIOM hovoří o poklesu důvěry v prezidenta ze 44 na 39 procent, v premiéra Putina pak z 53 na 47 procent. Nezávislé sociologické pracoviště Levada centrum pak přináší čísla ještě skromnější - Medveděvovi nyní věří 38 % dotázaných namísto 39 a Putinovi 44 místo 48. Ještě zajímavější je, že v těchto číslech se zatím nepromítly nálady letošního ohnivého července a srpna. Dá se tedy očekávat, že v září budou tyto statistiky pro oba muže ještě znepokojivější.

Ruští sociologové se přirozeně zamýšlejí nad důvody nejnovějšího vývoje obliby obou vrcholných ruských politiků a nejpřirozenějším vysvětlením se pro ně stává celkem pochopitelná únava z putimské vertikály moci. Bezděky se nabízí konstatování, že tato vertikála právě v těchto dnech a týdnech narazila na hranice svých možností.

Přímé ekonomické ztráty z letošních červencových a srpnových požárů kolem ruského hlavního města se zatím odhadují asi na patnáct miliard dolarů, což je zhruba jedno procento hrubého domácího produktu. Odborníci však upozorňují, že skutečnou výši škod bude možné stanovit až na konci roku – a zřejmě půjde o čísla ještě mnohem vyšší.

Premiér Putin v závěru minulého týdne zastavil export ruského obilí a zvažuje možnost prodloužit toto opatření až do příštího roku. Rusko se přitom v postsovětské době vrátilo ke své historické roli významného exportéra pšenice a ve vývozu této komodity je na světovém trhu zastoupeno celými 13 %.

Putinovo rozhodnutí vyvolalo na amerických plodinových burzách okamžitě osmiprocentní růst ceny. Zajímavé je, že ruské obchodní společnosti, pro něž je nákup a prodej obilnin těžištěm jejich činnosti, zatím zákazem vývozu ruského obilí nijak zneklidněny nejsou – očekávají totiž, že růst cen obilovin na ruském domácím trhu bude mnohem strmější než ve zbytku světa a jim se tak podaří výpadky ve vývozu docela pohodlně nahradit na účet domácích spotřebitelů.

Asi nejtvrdší dopad požárů na téměř dvou tisícovkách čtverečních kilometrů na ruskou společnost je ale psychologický: Ukazuje se, že tolik vychvalovaná a zbožňovaná vertikála moci možná funguje v celostátním a snad i globálním měřítku, ale není nic platná tam, kde může zasáhnout jedině dobře vyzbrojený a vycvičený požární sbor, řízený pokud možno nikoli z metropole, ale z míst, kde opravdu hoří. Psychologicky velmi špatně samozřejmě působí i fakt, že úmrtnost v Moskvě se v posledních dnech zvýšila na dvojnásobek běžného stavu a že tento trend zatím neslábne. Ruský bulvár to cynicky komentuje konstatováním, že v márnicích už není místo.

Letošní letní pohroma nutí nejen ruské politiky a národohospodáře, ale i obyčejné občany k mnoha důkladným zamyšlením. Už se kupříkladu ozval názor (a dá bůh, že bude vyslyšen), že by bylo dobré zrušit meliorace ze sovětské epochy a obnovit kolem ruského hlavního města přirozený systém bažin, mokřadů a močálů. Bude to sice stát obrovské peníze a několik let práce, ale zlepší se tím podnebí a navíc i bilance podzemních vod v okolí Moskvy. Tento projekt by mimochodem vyřešil i problém hořících rašelinišť, která se v zásadě nedají uhasit jinak, než že se zaplaví vodou.

Premiér Putin, který se snad poprvé ve své politické kariéře ocitá v defenzivě, celkem oprávněně upozorňuje na to, že podobné katastrofy se odehrávají i jinde ve světě. Jedno však popřít nemůže: jejich likvidace ve všech případech probíhá mnohem efektivněji než právě v Rusku.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.