Libor Dvořák: Je v Rusku dostatek svatostánků?

18. červenec 2015

Konflikt kolem parku Torfjanka na severovýchodním okraji Moskvy zuří už čtvrtý týden a tento čtvrtek přímo na místě proběhla demonstrace odpůrců této myšlenky.

Mnozí místní obyvatelé ze zdejších sídlišť, pro něž je park hlavně kusem zelené přírody, přitom tvrdí, že jsou sami pravoslavní věřící, a že s hlavní ruskou církví, která je přinejmenším neformálně konfesí státní, se do konfliktu rozhodně dostat nechtějí. Zdravý rozum jim ale napovídá, že když je něčeho moc, tak je toho příliš.

Zdravý rozum, přinejmenším v tomto případě, si zachoval i sám hlava ruského pravoslaví patriarcha Kirill, který obě strany vyzval ke smíru.

Aktivisté na obou stranách barikády, na jejímž vrcholu jako by stál sám Ježíš Kristus, svého nejvyššího náboženského představeného zatím nevyslyšeli, ale Kirillovu výzvu je možná třeba chápat tak, že patriarcha je připraven respektovat rozhodnutí místně příslušného soudu, který o sporu rozhodne v poslední den tohoto měsíce.

Čtěte také

V každém případě je vše v tuto chvíli tak, že stát musí nakonec na Torfjance řešit problémy, které sám vytvořil, tentokrát svými voluntaristickými rozhodnutími a preferováním jedné konfese na úkor jiných.

Počet pravoslavných chrámů v Rusku už se přitom blíží 20 tisícům, a když do toho započítáme i zahraniční pravoslavné farnosti, dostáváme se k nějakým 60 % stavu v předrevolučním Rusku.

Obnovená katedrála Krista Spasitele v Moskvě.jpg

A k tomu ještě jedno číslo: na konci sovětské epochy zbývalo v zemi kolem 6 tisíc chrámů, z čehož jasně plyne, jakého pokroku ruské pravoslaví minimálně na tomto poli za posledního čtvrtstoletí dosáhlo.

Spor o Torfjanku podle mnoha odborníků ukazuje hned několik věcí: za prvé, mnozí Rusové hledí s podezřením na každý projev státní vůle, což musí svobodomyslné občany tohoto vyloženě autoritářského státu nepochybně iritovat, protože pravoslavnou církev považují za součást Putinova drtivého autoritářství.

Je to ale i jiný zajímavý aspekt: obyvatelé ruských megalopolí bojují hlavně ve svém okolí o každý kousek zeleně a případný nový chrám vnímají zhruba stejně jako nový supermarket – totiž jako stavbu, která městské zeleni prostě škodí.

Na obranu pravoslavných budiž řečeno, že všechny tyto sakrální stavby vznikají výhradně za jejich peníze, a že od státu výhodně získávají jen pozemky. Zajímavé každopádně bude sledovat, jak celý spor 31. července dopadne u soudu. Mohl by se totiž stát užitečným nebo naopak zhoubným precedentem.

autor: ldo
Spustit audio