Libor Dvořák: Debata mezi Putinem a Zelenským skončila „remízou“
Remíza, tak nazval výsledek pařížského summitu v tzv. normandském formátu, ale především své debaty s Vladimirem Putinem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Je ovšem otázkou, jestli jde jeho první osobní setkání s ruským prezidentem pojmenovat právě takto. Přesnější je možná jiná formulace – „domluvili jsme se, že se budeme domlouvat dál“.
Čtěte také
Po mnohahodinovém jednání v Paříži se prezidenti Ruska a Ukrajiny, za asistence Angely Merkelové a Emmanuela Macrona, dohodli na výměně zajatců podle zásady všechny za všechny už do konce tohoto roku.
Na definitivním zastavení palby na čáře dotyku mezi separatistickými jednotkami a ukrajinskou armádou a také na tom, že nejpozději do čtyř měsíců se sejdou znovu. Potud tedy normandský formát, uplatněný naposledy před třemi lety, nezklamal.
Mnohem podstatnější jsou ovšem body, ve kterých se ruská a ukrajinská strana neshodly a zatím zřejmě ani shodnout nemohly: předání kontroly rusko-ukrajinské hranice na separatistických územích zpátky Ukrajině, provedení voleb v obou separatistických republikách a tranzit ruského zemního plynu přes ukrajinské území.
Dokud v čele Ruska bude Putin
Přestože výsledky summitu tedy nejsou nikterak oslnivé, oba prezidenti se o něm vyjádřili v zásadě pozitivně: iniciátor obnovy normandského formátu Volodymyr Zelenskyj považuje za velmi důležité, že se podařilo obnovit nadlouho zmrazený dialog.
K tomu dodejme, že ukrajinský prezident už před odjezdem do Paříže zdůrazňoval, že bez dialogu, který řada opozičních politiků na Ukrajině vylučuje, to prostě nepůjde.
Čtěte také
Nu, a když byl na to, jestli jde tuto schůzku označit za počátek oteplení vztahů, dotázán Vladimir Putin, odpověděl: „Myslím, že ano.“ Za nadějeplné považují výsledky pařížského summitu i Merkelová a Macron.
Teď se ovšem posuňme k četným „ale“, které tato schůzka naznačila. Nedohoda o volbách na separatistických územích mezi oběma stranami je logická: Ukrajina trvá na tom, že zůstane unitárním státem, kdežto Rusko se dožaduje federalizace svého jihozápadního souseda, která by znamenala přinejmenším značnou autonomii pro separatistická území.
Tady to prozatím opravdu nepůjde, stejně jako v případě požadavku Kyjeva, aby Ukrajině byla umožněna plná kontrola nad hranicí s Ruskem právě na separatistických územích.
Důvod je víc než jasný: okamžitě by se ukázalo, jak je to s přítomností jednotek pravidelné ruské armády v Donbasu, kterou ruská strana od samého počátku rozhořčeně popírá. Nu, a o nějakém návratu východoukrajinských oblastí či dokonce Krymu už vůbec nemůže být řeči, přinejmenším dokud v čele Ruska bude stát Putin.
Pro Zelenského bude v tuto chvíli důležité, jak jeho pařížské iniciativy přijme domácí opozice, která četné jeho kroky už poměrně dlouho považuje za kapitulantské.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
