Libor Dvořák: Co má Tymošenková v úmyslu?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Příznivci bývalé premiérky Julije Tymošenkové

Ptá se kdekdo, když sleduje iniciativy rezolutní plavovlásky, již v této situaci v rodné zemi nedokáže spoutat ani sedmileté věznění, k němuž ji odsoudil ani ne tolik po ukrajinsku „nezávislý soud“, jako spíš sám současný prezident. Ten k ní v minulých dnech podle nepotvrzených, ale skoro zaručených zpráv, vyslal svého kancléře Andreje Kljujeva.

Hned po něm do charkovské vězeňské nemocnice putovali pobočníci Julie Volodymyrovny Arsenij Jaceňjuk, patřící ke třem vůdcům současné ukrajinské politické opozice, a Oleksandr Turčynov. Předpokládalo se, že tyto návštěvy ani zdaleka nejsou zdvořilostní a že se při nich jako o možném řešení konfliktu bude jednat o možné „velké koalici“ Tymošenkové Baťkyvščiny a Janukovyčovy Strany regionů. Takovýto pokus tu byl už v roce 2009 a skončil naprostým krachem. Proto z tohoto mlhavého záměru rovnou sešlo, protože dnešní obránci Majdanu by podobný záměr ze strany Baťkyvščiny chápali jako jednoznačnou zradu svých ideálů.

Paní Tymošenková by se ostatně mohla stát docela důležitým, ne-li rozhodujícím katalyzátorem současného procesu alespoň provizorního řešení situace, která se v posledních dnech dá hodnotit jako klasická slepá ulička. K tomu podotkněme, že slepá ulička je po skoro čtvrtročních zkušenostech s krutými až velmi krutými násilnostmi na obou stranách určitě lepší než otevřená konfrontace. Julie Volodymyrovna navrhla dokonce televizní debaty s hlavou státu, jež by ona sama vedla přímo ze svého pokoje ve vězeňské nemocnici. Na to ale Janukovyč přistoupí jen těžko, protože chápe, že martýrská sláva jeho vězněné oponentky by se něčím takovým jen dále posílila. A kde někdo posiluje, tam jiný nutně oslabuje.

Tymošenková se ve svém dopise zmiňuje o věci, která se v tuto chvíli zdá rozhodující: jde o ústavní změny základního zákona země. Expremiérka přitom upozorňuje na to, že návrat k ústavě z roku 2004, ušité horkou jehlou oranžové revoluce, by rozhodně nebyla východiskem. Tato ústava je podle jejího názoru „chaotická a eklektická, vycházející z potřeb a představ tehdy se svářících stran“. Julie Volodymyrovna zatím nemusí mít strach: ukrajinský parlament se v tuto chvíli, pokud jde o ústavu a její změny, nemá čím zabývat. Návrhy Baťkyvščiny a komunistů už tam sice jsou, ale neexistuje společný, všemi stranami odsouhlasený text. Takže dál to půjde, jako na současné Ukrajině vždycky – pomalu a ztěžka.