Libor Dvořák: Bourání Solženicynova pomníku

Rusové jsou nepoučitelní: počátkem minulého týdne byl ve Vladivostoku odhalen pomník Alexandra Solženicyna. Nikoli náhodou – toto přístavní město se před jedenadvaceti lety stalo vstupní branou spisovatelova návratu z amerického exilu.

Velmi civilní sochařský portrét Alexandra Isajeviče se však už za pár dnů dočkal znesvěcení: mladý komunista Maxim Šinkarjov na pomník přivěsil tabulku s nápisem „Jidáš“. Chce tedy nové Rusko stavět pomníky Solženicynovi… nebo Stalinovi?

„Je to pomník zrádci a antisovětskému rusofobovi. Nikdo tu neprovedl průzkum veřejného mínění, aby se tak dověděl, zda občané tuhle sochu chtějí, nebo ne – prostě ji tu instalovali a dost,“ rozhořčuje se mladý vskutku pravověrný stalinista na internetu.

Naráží tak na jinou událost: vladivostocké městské úřady neuznaly výsledky internetové ankety, v níž se někteří obyvatelé města vyslovili naopak pro to, aby byl v metropoli ruského Dálného východu zbudován pomník kníratému „vůdci všech dob a národů“.

Čtěte také

Na tuto těžko pochopitelnou urážku hned v tisku reagovala vdova po Solženicynovi Natálie a jeho synové Jermolaj a Stěpan. „Co se stalo, znamená, že i po Solženicynově smrti je nám jako snad nikdy zapotřebí jeho slov. Právě on vždy volal po tom, abychom svou historii líčili pravdivě, znali ji, byli pyšní na její slavné stránky, ale uměli si přiznat i chyby a zločiny a nebáli se pokání,“ píší členové spisovatelovy rodiny.

Domnívají se, že komunista Šinkarenko svým činem obnovil diskusi o osobnosti a díle Alexandra Solženicyna, a to slovníkem starým dobře půl století – či spíš ještě starším. Faktem je, že první pomník autorovi nesmrtelného Souostroví Gulag byl před budovou bělgorodské univerzity instalován teprve před dvěma lety.

Jeden z pomníků Stalina, který v tomto ateliéru a dnes muzeu vznikl

Zato se v ruské společnosti či přinejmenším její části rozbíhá debata, jak se zachovat k „nehynoucí památce“ Josifa Stalina.

Zatímco pod odhalení kultu osobnosti na XX. sjezdu sovětských komunistů se tisíce Stalinů překotně kácely (včetně toho monstrózního pražského), dnes jsme svědky sice skromnějšího, ale přece jen přesně opačného procesu: podle historičky Natálie Koljaginové vzniklo v současném Rusku už po demontáži Sovětského svazu nejméně 40 nových sochařských portrétů sovětského hrůzovládce.

Čtěte také

Jak řekla paní Koljaginová ruskému vysílání BBC, „obvykle se, alespoň prozatím, neobjevují na veřejných prostranstvích, ale dejme tomu na pozemcích před okresními výbory strany, kam běžní lidé běžně nepřijdou." A co je nejhorší – snahy vybudovat pomníky obětem stalinismu narážejí spíš na velký odpor.

Inu, v dnešním Putinově Rusku nic tak neobvyklého; jak praví staré dobré české přísloví „Jaký pán, takový krám“.