Lhát je ... zdravé
Kdo tvrdí, že v životě nezalhal, lže. To je známá pravda. Lžeme všichni, každý den, od probuzení až po zamhouření oka a pak si ještě můžeme něco lživého nasnít. Vyčítat proto politikům, že lhaní povýšili na svůj seriózní pracovní nástroj, je nejspíš zbytečné.
Na druhou stranu, proč jim to občas nepřipomenout?
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek představil veřejnosti, jak sám řekl, "střípek" z celé mozaiky opatření, jež by dohromady měla složit onu bájnou a každým minulým ministrem zdravotnictví slibovanou reformu resortu.
Ministrem Julínkem ohlášená opatření se týkají zavedení poplatků za návštěvu u lékaře - 60,- korun, poplatku za recept - 30,- korun, poplatku za den v nemocnici - 60,- korun a poplatku za návštěvu na pohotovosti - 90,- korun. Platit by se mělo od počátku roku 2008.
Nejde mi teď o samotné platby navrhované ministrem Julínkem. Ten jeho plán je nejspíš dobrý, rozhodně neuškodí zdravým spoluobčanům, a povede pravděpodobně i k plánovanému omezení počtu návštěv u lékařů, jakož i ke sníženému počtu předložených receptů. Zda to povede ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva je ovšem ve hvězdách. I toho posouzení přenechám raději odborníkům. Nicméně.
Co bych ale velice rád všem občanům České republiky a hlavně voličům ODS připomněl je tzv. "Smlouva ODS", kterou jednostranně za občanské demokraty se zbytkem veřejnosti uzavřel Mirek Topolánek při příležitosti voleb do Poslanecké sněmovny ve dnech 2.-3. června loňského roku. Ve smlouvě se uvádělo, že vstupuje v platnost vhozením platného volebního lístku č. 9 do volební urny. Předem však raději připomenu, že za nedodržení této slavnostní smlouvy, jejíž grafická pompéznost navozovala zdání veledůležité listiny, srovnatelné tak zhruba s vyhlášením nezávislosti Spojených států, nebyly stanoveny žádné sankce. (Ale na to jsme zvyklí i z jiných zákonných norem, které se týkají politiků...). Zpět ke smlouvě...
Kromě jiných smluvních závazků, které už teď, necelý rok od učiněného slibu, působí pekelně směšně, se v té "smlouvě" uvádí v odstavci II. (nadepsaném malebně - "Co garantujeme") v bodech 6 a 7 toto (cituji ze smlouvy): "Bod 6 - Finanční spoluúčast ve zdravotnictví se nebude povinně zvyšovat. Zachováme ústavní právo na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění. Bod 7 - Výrazně snížíme celkové doplatky za léky proti současnému stavu, poškozujícímu hlavně chronicky nemocné a starší spoluobčany." Konec citátu ze Smlouvy ODS s občany.
Nemohu si pomoci, ale vychází mi z toho, že občanští demokraté, nebo lépe, přinejmenším jejich předseda a nynější předseda vlády Mirek Topolánek, v tuto chvíli připravuje porušení svého slavnostního a na trh s předvolebními city nadnášivě uvedeného slibu.
Samozřejmě, druhou věcí je, že domácí zdravotnictví jistojistě potřebuje řádně ozdravit. Potřebuje nikoli nějakých "pár" miliard navíc od nemocných lidí za recepty a návštěvy u doktora, nýbrž lepší dohled nad všemi možnými většími či menšími podvody v resortu, které ročně spotřebují oněch přes dvě stě miliard korun.
Nově navrhované poplatky chápu jako bič ministra zdravotnictví, který se opírá do těch, kteří se nemohou panu ministrovi nijak bránit. Pacientům se prostě nařizuje, že budou platit. Basta!
Zbývá tu ovšem ještě nějaká ta kapka naděje, že ostatní "střípky" či případné "střepy" reformní mozaiky ministra Julínka se pěkně svezou na farmaceutických koncernech, na rozbobtnalých nemocnicích, na hospodaření třeba té Všeobecné zdravotní pojišťovny, na doktorech, kteří si účtují neprovedené úkony na imaginárních pacientech, a tak dále, prostě na všech, kteří se (jak to jednou trefně vyjádřil jeden z expertů na zdravotnickou problematiku) "samoobsluhují z přetékajícího socialistického ´švédského´ stolu českého zdravotnictví".
Mimochodem, ona předvolební smlouva ODS s občany nabízí ještě hezkých pár bodíků, nad nimiž se volič dnes může zlomit v pase. Ale upozorňuji znovu - ať to radši udělá před zavedením poplatků za návštěvu u lékaře...
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.