Lex Ukrajina nepřinese žádný z předpokládaných cílů. Spíš jen administrativu pro úřady práce, míní ředitelka sdružení pro migraci Faltová
Do Senátu míří novela zákona Lex Ukrajina, kterou minulý týden zrychleně schválili poslanci. Uprchlíkům zpřísňuje vyplácení humanitární dávky a krátí jim dobu státního pojištění. „Lex Ukrajina dvě v podstatě implikuje do zákona opatření, která bychom nemohli mít bez nouzového stavu,“ vysvětluje poslanec Petr Letocha (STAN). „Nemyslím si, že některé ze změn povedou k účelu, k jakému jsou navrhovány,“ reaguje ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.
Čtěte také
Sdružení podle Faltové nesouhlasí jak se změnami v humanitární dávce, tak ve zdravotním pojištění.
„Chceme, aby nějaká část prostředků Ukrajincům zůstala. A u vstupu do veřejného zdravotního pojištění, respektive toho, že budou samoplátci po 150 dnech, nevidíme žádný z předpokládaných cílů. Tedy, že je to motivace vstupu na trh práce. Vidíme v tom spíše nějakou administrativu pro úřady práce,“ popisuje výhrady.
Není to kvalitní legislativa. Ani důvodová zpráva nedává informace, proč vláda některá opatření zavádí.
Magda Faltová
Ředitelka sdružení také kritizuje, že vláda tyto legislativní změny s nevládními organizacemi pracujícími s migranty nekonzultovala. Nikdo z patnácti organizací sdružených v Konsorciu nevládních organizací neměl podle ní příležitost se k tomu vyjádřit.
„A podle mého názoru je to na tom vidět. Myslím, že to není kvalitní legislativa. A důvodová zpráva neposkytuje informace, jakými úvahami se vláda vydávala a proč některá opatření zavádí,“ konstatuje.
Nemyslím si, že by Česká republika byla nějakým způsobem neštědrá. Částka 5 tisíc korun je vyšší než životní minimum občanů Česka.
Petr Letocha
Poslanec zdůrazňuje, že zákon bylo nutné prosadit v systému legislativní nouze. Opakuje, že novela zákona Lex Ukrajina by měla nahradit nouzový stav, který by měl skončit k poslednímu červnu.
„Už nejsme ve chvíli, kdy bychom měli nějakých 17 tisíc běženců každý den. V současné době máme nějaké indicie, že dochází ke zneužívání nějakých dávek. Zároveň bychom chtěli zefektivnit zacílení humanitární dávky. Lex Ukrajina obsahuje hned několik těchto bodů. Věřím, že státu pomůže uprchlickou krizi zvládat ještě lépe,“ říká Letocha.
Důvodová zpráva není zákon
Vysvětluje, že zpřísnění vyplácení pětitisícové humanitární dávky se týká těch uprchlíků, kteří mají od státu zajištěné bezplatné ubytování, stravu a také základní hygienické prostředky.
Čtěte také
„Pokud stát poskytne cizinci bezplatně ubytování včetně stravy, základních prostředků, osobní hygieny, léků, je logické, abychom to nějakým způsobem zefektivnili. Pokud dostane všechno, co potřebuje, byla by dávka ve své podstatě duplicitní. Pokud si cizinec najde ubytování sám, nic se pro něj nemění,“ vysvětluje.
Faltová ale upozorňuje, že v legislativním textu není upřesněné, kterých uprchlíků se omezení týká.
„Není tam napsané, že se to týká těch, kterým to hradí stát. Je tam napsané, že to jsou ti, kteří to mají zajištěné. Až důvodové zprávě se to upřesňuje. Z naší zkušenosti ale víme, že důvodová zpráva není zákon a výklad se může velmi rychle měnit. Takže se obáváme i toho, že to do budoucna dopadne i na další skupinu lidí, kteří jsou ubytovaní třeba v našich zařízeních,“ naznačuje.
Je to i nějaká základní lidská důstojnost. To, že máte alespoň nějaké kapesné. Na to návrh nemyslí.
Magda Faltová
Připomíná, že i směrnice o dočasné ochraně říká, že stát má povinnost zajistit potřeby na živobytí a život.
„Jsou to například doplatky na léky, hygienické potřeby. Tady je otázka, co znamená základní hygienická potřeba. A také si myslíme, že je to i nějaká základní lidská důstojnost. To, že máte alespoň nějaké kapesné. Na to návrh nemyslí a je to škoda. Dalo se to upravit jiným způsobem. My jsme třeba navrhovali, aby se dávka přiměřeně snížila,“ naznačuje.
Nemyslím si, že by Česká republika byla nějakým způsobem neštědrá, reaguje Letocha. Upozorňuje, že částka 5 tisíc korun na osobu na měsíc je vyšší než životní minimum, které dostávají občané Česka.
„Pakliže se do této částky i v instituci státu, který ubytovává cizince, pohybuje ta pomoc, tak si nemyslím, že bychom zrovna na tomto nějakým způsobem šetřili,“ míní.
Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.
Související
-
České děti integrací ukrajinských uprchlíků do škol určitě netrpí. Spíš naopak, říká ministr Gazdík
„České děti určitě netrpí, v mnohém se naopak zdá, že je mohou obohatit. Například v sociálních vazbách a dovednostech, které za covidu trpěly,“ říká Petr Gazdík.
-
Primátor Hřib: Hasiči, policie i neziskovky už romské uprchlíky na hlavním nádraží nezvládají
„Jsem rád, že vláda vzala na vědomí, že je v Praze čtyřikrát víc uprchlíků na hlavu než jinde,“ uvádí primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.
-
Ať části uprchlíků zůstane dávka od státu. Malý úvazek jim stačit nemůže, doporučuje expert Šimáček
Podle PAQ Research klesá počet lidí, kteří si myslí, že jsou Ukrajinci dobře začleněni do společnosti. Co má stát dělat teď? Debatují hejtmanka Pecková a expert Šimáček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.