Levicový zákoník a nezaměstnanost

Jsou v ní jednak lidé, kteří nikdy pracovat nebudou a je jim lhostejné, zda budou pobírat vyšší či nižší sociální dávky. Delší dobu bez práce jsou však i lidé, kteří by nějaké zaměstnání rádi našli. V regionu, kde žijí, se však pro ně šance na získání práce blíží nule. Všelékem v této situaci nejsou pouze masivní zahraniční investice a vznik velkých podniků. Pro zdravé fungování hospodářství je dobré, když vytvářejí pracovní místa drobní a střední podnikatelé. No a ti v současné době tvrdí, že nabírat nové pracovníky je riziko. Pokud se jim totiž přestane dařit, musí vynaložit poměrně vysoké náklady na to, aby nadbytečné zaměstnance mohli propustit. Proto by uvítali takovou změnu zákoníku práce, která by zjednodušila a zlevnila pohyb pracovních sil. To se samozřejmě nelíbí odborům, které logicky chtějí mít výrazný vliv v oblasti pracovně právních vztahů.

Tedy, aby se zaměstnavatel nemohl jen tak lehce zbavit svého zaměstnance. Samozřejmě i z úst odborů mohou zaznít pádné argumenty, proč by tomu tak mělo být. Našly by se určitě příklady, kdy podnik propustil člověka aniž by k tomu měl vážný důvod. Takže jsme u klasického střetu zájmů, který lze těžko vyřešit pro všechny přijatelným kompromisem. Je proto v této souvislosti pochopitelné, že právě jednání o zákoníku práce ve sněmovně rozdělilo politiky na pravici a levici. A vzhledem k tomu, že ve sněmovně má navrch levá část politického spektra, dalo se očekávat, že projde takový návrh, který vyhovuje levici.

Což se stalo a nic na tom nezměnil ani fakt, že vládní koalici netvoří komunisté se sociálními demokraty. Možná, kdyby volby byly vzdáleny více než pár měsíců, existovala by silnější vůle k hledání koaličního kompromisu. Takto mohli jít sociální demokraté tvrdě za svým a neriskovali tím rozpad vlády. V současné době na něm totiž nikdo nemá zájem. Když už jsme u toho dělení na levici a pravici, pak nově schválený zákoník práce podle všeho tvrdě narazí v senátu, kde má většinu pravá část politického spektra.

Znamená to, že se do voleb ještě vrátí k novému hlasování ve sněmovně. Ani to by však nemělo jeho přijetí zabránit. Pro sociální demokraty a komunisty nebude problém senátní veto přehlasovat. Dá se tedy očekávat, že zůstane i nadále zachována silná pozice odborů a v některých oblastech bude patrně i posílena. Z hlediska fungování české ekonomiky to sice nebude osudová záležitost. Přesto už nyní se dá odhadnout, že dlouhodobá nezaměstnanost se v České republice nesníží. Jak už bylo zmíněno, zaměstnavatelé si dobře rozmyslí, zda má pro ně smysl nabírat nové zaměstnance.

V době tvrdé konkurence totiž potřebují reagovat na různé výkyvy třeba tím, že dočasně sníží výrobu. Při příliš velké ochraně zaměstnanců to pro ně může být jednak obtížné, a hlavně hodně drahé. Takže paradoxně na to mohou doplatit ti, kteří by měli patřit k levicovým voličům. Tedy lidé s nižší kvalifikací a lidé z nejrůznějších důvodů znevýhodnění při hledání práce.