Lepší budoucnost
Studentské demonstrace v letech 1939 a 1989 měly jedno společné: Nespokojenost mladých s poměry ve společnosti, touhu po něčem lepším, než je to, s čím se smířili staří. Protest proti nacismu studentům vynesl uzavření vysokých škol a rozsáhlé represe. V roce 1989 byli studenti úspěšnější, svým vystoupení přispěli k pádu režimu. Místo kriminálů a nucených prací je čekaly kariéry v otevřené společnosti, která se zřekla kolektivismu a rovnostářství ve prospěch individualismu a svobody.
Po odstranění komunismu se ovšem, jak před časem konstatoval Ludvík Vaculík, vrátily příčiny, kvůli kterým kdysi komunismus vznikl. Společnost upřednostňující zájem kolektivu před osobní iniciativou jednotlivce byla nevýkonná. Společnost vyznávající konkurenci a soutěž pak výkonná je, ale ze zisku výrazně profituje pouze menšina. Studenty v roce osmdesát devět asi nenapadlo, že by plodem jejich vzdoru mohla být společnost nesolidární, sociálně nespravedlivá, protože založená na nerovných šancích.
Studenti asi netušili, že ideologické ohlupování mas bude vystřídáno ohlupováním konzumentů reklamou, svoboda pohybu že bude provázena rozkvětem organizovaného zločinu a záplavou drog, že i v nových poměrech se bude dařit korupci a z neodvratné akumulace kapitálu že budou profitovat především lidé bezohlední, otrlí, v mnoha případech rovnou podvodníci, a spíše výjimečně lidé schopní, zasluhující uznání a respekt. Generace včerejších studentů je s těmito poměry smířena, tím ale není řečeno, že jsou dobré. Bude hůř a je pouze otázkou času, kdy studenti opět naberou dech. Bylo by praktické, kdyby se rozhodli svrhnout režim opět 17. listopadu, aby nebylo třeba zavádět další státní svátek.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
