Leona Šmelcová: Základní kámen hranice na Gibraltaru postavila epidemie, po letech padne během pandemie

Ta ale neplatila pro Gibraltar, zámořské území Spojeného království, které se nachází na jihu Pyrenejského poloostrova. Tamních 32 tisíc obyvatel napjatě čekalo, až se na jejich osudu vedle jejich zastoupení dohodne přímo Londýn a Madrid. Dvě velmoci, které se o Gibraltar přou už více než 300 let.

Čtěte také

Gibraltar Chronicle: 88 % obyvatel si přeje zůstat, bez EU budou vydáni Španělsku napospas

Vyjednavačům se nakonec podařilo tamní brexit vyřešit doslova na poslední chvíli. Jen pár hodin před koncem roku, kdy takzvanou silvestrovskou dohodou odvrátili přísné hraniční kontroly, zavedení cel a kvót a další opatření obávaného tvrdého brexitu. Text dohody mezi Unií a Británií ohledně Gibraltaru nebo spíše její nástin, který předjednával Madrid, ještě budou ladit bruselští úředníci. Místní už ale slaví jednu výraznou změnu, se kterou dohoda počítá. A to, že padne hranice mezi Gibraltarem a Španělskem.

Takzvaná Verja neboli hranice sice měří jen něco málo přes kilometr, v minulosti se ale opakovaně stala dějištěm svárů mezi oběma územími. Gibraltar v rukou Britů je výsledkem Utrechtské smlouvy z roku 1713, která formálně ukončila válku o španělské dědictví. Tehdy se Skála, jak oblasti o rozloze 6,5 kilometru čtverečního přezdívají Britové, stala oficiálně državou Británie.

Pozitivní dopad brexitu

Španělsko gibraltarskou suverenitu neuznává a území si dlouhodobě nárokuje. Obyvatelé Gibraltaru jsou ale se svým statusem vesměs spokojení, v různých referendech už třikrát odmítli odtržení od Londýna. Ranou pro ně ovšem bylo hlasování o odchodu Británie z EU, tamní obyvatelé v naprosté většině hlasovali pro setrvání v Unii.

Čtěte také

Jak by dopadla případná britsko-španělská válka o Gibraltar?

Zbourání hranice v době koronavirové pandemie je v jistém smyslu symbolické. Základní kámen současným bariérám na Penónu, jak výčnělek nazývají Španělé, byl totiž položen kvůli epidemii. Bezmála 200 let vedl mezi městem Gibraltar a sousední španělskou La Líneou opuštěný několik set metrů dlouhý písečný pruh země.

V roce 1909, kdy oblast pustošila žlutá zimnice, Britové požádali, jestli by na vyprahlé pláni mohli vybudovat tábor pro nakažené. Španělé to povolili a Britové už neodešli, naopak si tam později postavili strategicky významné letiště. A v místech někdejšího tábora vyrostly první plaňky hraničního plotu. Španělé mnohokrát odkázali na Utrechtskou smlouvu, podle které Britům tento kus území nepatří, ti se zase odvolávají na jeho mnohaleté používání a tento právnický oříšek se odborníkům na mezinárodní právo léta nedaří rozlousknout.

Krátká hranice v uplynulém století oběma územím několikrát zavařila. Někdejší španělský diktátor Francisco Franco ji nechal v roce 1969 ze dne na den nepropustně zavřít, aby oblast ekonomicky odřízl. Blokáda trvala třináct let a hranice na ten čas přeťala kontakty mnoha rodin a přátel. V posledních letech si země zpřísňovaly kontroly vždy, když se zostřily vztahy mezi Londýnem a Madridem. Čekání na hranici ale odnášeli především ti, kteří ji přecházejí každý den kvůli práci. Jen z La Líney jde o zhruba 15 tisíc lidí.

Leona Šmelcová|foto:Petr Šmelc

Díky předběžné dohodě nyní Španělé mohou volně cestovat do Gibraltaru a tamní obyvatelé zase do Španělska a ostatních zemí Schengenu. Na rozdíl od Britů, kteří už budou potřebovat pasy. Jedinou hranicí v oblasti bude letiště a přístav, kde cizince zkontrolují celníci z obou území. Faktické odstranění malé gibraltarské hranice by tak nakonec mohlo být jedním z mála pozitivních dopadů brexitu.

Autorka je publicistka