Lenka Králová: Českému pohledu na trans* osoby nejvíce škodí sexualizace tématu

14. duben 2023

Ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že zruší podmínku kastrace pro trans* osoby, které chtějí získat novou úřední identitu. Na přesvědčování politiků, aby podmínku zrušili, se podílela i Lenka Králová z hnutí Trans*parent. „Býváme první trans* lidi, se kterými se setkají, proto tématu nerozumí,“ popisuje politiky, kteří o právech trans* lidí rozhodují.

„Politikům vysvětlujeme, že ten problém je spíš praktického rázu, protože musíme všude odhalovat svou identitu, když ukazujeme občanku. Chráníme soukromí a údaje lidí, ale trans* lidi se musí takto nechtěně odhalovat. Když jim ukážeme mapu Evropy, kde dneska už svítí jen Česko a asi dvě další země EU, trkne je to a řeknou si, že je tady něco opravdu špatně,“ říká Králová.

Čtěte také

Upozorňuje na to, že trans* lidé jsou v českých médiích dlouhodobě prezentováni jako ti, kteří požadují operaci genitálií. Obecně téma trans* osob je považováno za téma sexuální, k čemuž přispívá i fakt, že se jím u nás zabývá výhradně sexuologie.

Podle odhadů je v české populaci zhruba jedno až dvě promile trans* osob. Reprezentativnější kanadské sčítání lidu ukazuje, že k trans* identitě se hlásí asi tři promile občanů. Znamenalo by to, že v Česku je celkem 10 až 30 tisíc trans* lidí. O chirurgický zákrok u nás však za posledních 10 let zažádalo pouze něco málo přes tisíc lidí.

Být trans* bez operace

„Ukazuje se, že lidí, kteří to vyloženě dotáhli až k operaci, je opravdu o jeden řád míň než celkový počet trans* lidí,“ komentuje Králová. Zároveň vysvětluje, že zdaleka ne všichni trans* lidé chtějí zákrok podstoupit.

Zjistila jsem, že operaci nepotřebuju, protože ke svému tělu necítím nenávist. Spíš jsem dřív nebyla ztotožněná se svou sociální rolí.
Lenka Králová

„Můžou nastat různé vážné komplikace. Některé ženy, které znám, skončily na několik měsíců v pracovní neschopnosti. Jsou tam ale i věci trvalého rázu jako inkontinence nebo naprostá ztráta sexuální citlivosti.“

Čtěte také

Mezi důvody, proč někteří trans* lidé nechtějí operaci podstupovat patří vedle strachu z komplikací ale i to, že si plně vystačí s hormonální terapií.

„Když jsem šla do tranzice, ze začátku jsem nevěděla, jestli chci operaci, nebo ne. Věděla jsem, že chci hormonální terapii. Ta mi potom změnila obličej, takže mi lidi začali říkat mladá paní. Začala jsem úplně normálně fungovat ve společnosti a zjistila jsem, že operaci nepotřebuju, protože ke svému tělu necítím až takovou nenávist. Spíš jsem prostě dřív nebyla ztotožněná se svou sociální rolí,“ vysvětluje Králová.

Tématu trans* osob škodí sexualizace

Podle ní českému pohledu na trans* osoby nejvíce škodí sexualizace tématu. „Téma je dlouhodobě prezentováno takovým způsobem, že motivace lidí, kteří si chtějí projít tranzicí, je sexuální. To ale není pravda. Sex je jen určitá část života. Já jsem do tranzice šla proto, abych žila jako žena od rána do večera. Primárně tam nebyla žádná sexuální motivace.“

Přistupují k tomu jako k sexuální úchylce, což je strašně škodlivé.
Lenka Králová

Právě někteří sexuologové, kteří mají v gesci povolovat nebo zakazovat lidem tranzici, na trans* osoby podle Králové nahlížejí jako na sexuální devianty a podrobují je výslechům.

„Přistupují k tomu jako k sexuální úchylce, což je strašně škodlivé. Ti lidé jsou totiž většinou úplně na dně, mnoho z nich je na pokraji a chtějí skoncovat se životem. Jdou k odborníkovi pro pomoc a místo toho se dočkají ponižování,“ říká Králová.

Čtěte také

Podle ní by v ideálním případě měli lidé, kteří mají o své genderové identitě jasno, zamířit přímo na endokrinologii. Ti, kteří ve své identitě tápou, by měli docházet k psychoterapeutům nebo psychologům, kteří by jim měli pomoct se v sobě zorientovat.

Králová vysvětluje, že především mladým lidem, kteří jsou na začátku své tranzice, pomůže, když bude jejich okolí jednoduše respektovat jejich rod, oslovení nebo jméno.

„Tam nepotřebujete žádné povolení odborníků. Řada rodičů však ani na toto nechce přistoupit. Přitom je to přece vratná věc. I kdyby se dítě teoreticky později rozmyslelo, když změním rod a oslovování, můžu to jednoduše vrátit zpět. A když toto dítěti dopřejete, na vlastní oči uvidíte, jestli rozkvetlo, nebo ne,“ vysvětluje Králová.

Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Lucie Vopálenská.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.