Apolena Rychlíková: ČR vykročila k řešení jedné ze svých lidskoprávních ostud. Nucené kastrace trans* lidí mají skončit
Zdá se, že pro většinu trans osob v Česku se konečně začíná něco podstatného měnit. Ministerstvo spravedlnosti oznámilo ústy svého náměstka Karla Dvořáka (STAN), že se pracuje na návrhu legislativy, která zruší podmínku povinné kastrace pro úřední změnu pohlaví.
Oznámení se odehrálo za přispění zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Laurenčíkové a také zástupců organizace Trans*parent. Ti o změnu zákona usilují dlouhodobě. Pro trans lidi znamená snaha o řešení tak závažné problematiky skutečně milník. Jejich životy mají velkou šanci na zkvalitnění a také na zrovnoprávnění.
Čtěte také
Nutnou kastraci nemají například v Německu, Itálii, Španělsku, Polsku či Irsku, nevyžadují ji už ani na Slovensku. Česka republika se s jejím vynucováním nyní řadí mezi pár posledních států, jako je Lotyšsko, Srbsko, Rumunsko či Turecko.
Za porušování lidských práv považuje podmínku kastrace Evropská úmluva o ochraně lidských práv, Evropská sociální charta či lidskoprávní úmluvy OSN. „Výbor OSN vymáhání sterilizací dokonce posuzuje jako mučení a nelidské zacházení, které musí skončit,“ uvedla na tiskové konferenci Laurenčíková.
Pozdě, ale přece
Jen část trans lidí chce operaci, která je velmi náročná, podstoupit. Zástupci Trans*parent dlouhodobě upozorňují na to, že vymáhání tak invazivního zákroku pro pouhé úřední uznání změny pohlaví negativně vstupuje trans lidem do života a tlačí na ně, aby operace absolvovali, i když to nechtějí.
Čtěte také
Sami trans lidé pak upozorňují, že pro velkou část z nich je mnohem důležitější hormonální léčba a adekvátní psychologická podpora a obyčejný, kvalitní, každodenní život.
Trans lidé, kteří dnes absolvují pouze hormonální léčbu a odmítnou kastraci, jsou však dennodenně vystavování nepříjemným situacím. Na úřadech, v nemocnicích, v institucích, ale i v běžných situacích, jako je cestování nebo volby, se totiž prokazují doklady, na nichž je uveden jejich špatný gender.
Je to nejen nedůstojné, ale pro mnohé z nich také traumatizující a bolestivé, jelikož často čelí negativním reakcím okolí na naprosto intimní záležitost a spolu s tím také dokola procházejí coming outem.
Cesta, kterou musí v České republice ujít trans lidé jen proto, aby jim byla úředně uznána změna pohlaví v souladu s jejich genderem, je i bez nyní nutné operace poměrně náročná a zahrnuje celou řadu procedur, vyšetření a hormonální léčbu. Představa, že přijetí jiného genderu souvisí jen se samotnou operací, je mýtem, který navíc může replikovat předsudečné postoje veřejnosti k trans nebo nebinárním lidem. Upustit od této praxe mělo Česko už dávno: v zájmu kvality života trans lidí, v zájmu jejich bezpečnosti, zdraví, tělesné integrity i jejich každodenního života. Děje se tak pozdě, ale přece. Snad tuto cestu už nic nezbrzdí.
Autorka je komentátorka serveru A2larm
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
