Lékař dodává důchodcům léky z vlastní lékárny. Jde o konflikt zájmů?

Je v pořádku, aby lékař předepisoval pacientům léky a dodával jim je přímo z vlastní lékárny? Jak funguje systém, který nedokáže takového lékaře zkontrolovat? Kdy začínají léky zabíjet?

Desítky pacientů v soukromém domově pro seniory Potoky v Chřibské na Děčínsku jsou v péči lékaře, který jim dodává léky z vlastní lékárny. Pečovatelky mají pocit, že je jich tolik, že jsou klienti utlumení a jejich stav se zhoršuje.

Domov jim jinou zdravotní péči není schopen zajistit, a tak nad podezřeními přivírá oči. Lékař se brání tím, že pacienti byli zanedbaní a že nárůst medikamentů je v pořádku.

Hned v prvním pokoji třech klientek leží Věra Zárubová, která se nemůže hýbat. Jednu nohu má zkrácenou. Žádná rehabilitace a cvičení, které by jí mohly pomoct, tu neprobíhají. „Akorát masáž, a že mi ji namažou krémem. To je všechno. To je málo. Potřebuju natahovat nohu, já ji mám kratší. Pan doktor mi přidá nějakej prášek a pak spím.“

Já vám tady ordinuji, já vám léky budu dodávat

Velké množství léků potvrdily i další dvě ženy v pokoji. Jejich denní program se skládá ze sledování seriálů, tajného kouření a hygieny, se kterou jim pomáhá personál domova. V jiný způsob života už nevěří. Domov přesto procházel přes audity a kontroly úřadu i hygieniků bez větších obtíží.

Ředitel domova Josef Prokeš právě vydává klientům obědy. Chyby v péči nepopírá. Situace se podle jeho mínění zlepšuje. „Ze začátku jsme měli problémy problémy personální i v péči. Tady se otočilo 120 zaměstnanců. Dnes máme stav čtyřicet sedm. Za svými lidmi si stojím. Poctivě pracují, věnují se tomu maximálně.“

lékárna, zimní sortiment

Domov hledal jiného lékaře. „Kvůli jeho vyjadřování, chování k nám, ke klientům. Zbývalo nám hodně léků po lidech, kteří odešli nebo zemřeli.“

Lékař, o kterém je řeč, se jmenuje Josef Kořínek. Do Potoků dojíždí jednou týdně ve středu. Ve Šluknovském výběžku má několik ordinací a spoluvlastní lékárnu v Rumburku. To zákon nezakazuje. Sociální pracovnice z domova Markéta Vlková v tom vidí problém.

„Jsem přesvědčená o tom, že naši klienti mají zbytečně hodně léků. Zdravotně je to omezuje. Berou občas zbytečné léky, někdy v nepochopitelných kombinacích, kdy se léky spolu dobře nesnáší. Spoustu klientů máme z mého pohledu zbytečně přelékovaných a utlumených.“

Když domov přijme nového klienta, dojde po první vizitě k nárůstu léků. „Tady naši klienti nejdou pod pět tabletek na dávku. Ty lidi to omezuje. A je pravda to, že se nám horší.“

Léky se odebírají z lékárny, kterou lékař vlastní. „Pan doktor řekne, já vám tady ordinuji, já vám léky budu dodávat. Přes ty léky vlak nejede v tuhle chvíli.“

Za "léky ze šuplíku" hrozí pokuta až 20 milionů

Jak má vypadat domácí nebo cestovatelská lékárnička?

Podle ředitele Josefa Prokeše domov zvažoval stížnost na Lékařskou komoru. „Znáte to, pustíte se do lékařů, kteří drží pohromadě, tak nevím, jestli bychom byli úspěšní. Je s podivem, že někdo dovolí, aby lékař vlastnil lékárnu, to je střet zájmů jako hrom.“

Lékař Josef Kořínek o své situaci nechtěl mluvit na mikrofon. Poskytl písemné vyjádření:

"Do Potoků dojíždím tři roky a domov byl v špatném stavu. Střídal se tam hodně personál. Jako spolumajitel lékárny dodávám léky s minimálními doplatky, aby si to klienti mohli dovolit. Jedná se o polymorbidní pacienty a řada z nich přišla z neutěšených poměrů bez jakékoliv léčby. Léčím je podle nejlepšího vědomí a svědomí. Situací se zabývají kompetentní orgány, tak se k tomu nebudu dál vyjadřovat."

V souvislosti s léky uvedla sociální pracovnice Markéta Vlková ještě jednu informaci. "Občas se stane, že doktor přiveze krabici léků, buďto antibiotika, nebo léky na demenci a ty tady nechá. Recepty napíše potom na konkrétní klienty. Stane se i to, že nám přiveze krabici léků a řekne, tohle dávejte všem, co mají demenci. Recepty pak napíše zpětně.“

Doktor Kořínek takovou praxi po telefonu vyvracel. Podle informací z internetu takzvané léky ze šuplíku dostává v ordinaci řada pacientů po celé zemi. Spekuluje se o soukromých dohodách s dealery farmaceutických firem.

Před podobným přístupem varuje Zdeněk Blahuta, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Lékař smí podat lék v ordinaci pouze pacientovi při akutních obtížích. A jen nezbytnou dávku. Jinak porušuje platné normy a hrozí mu až dvacetimilionová pokuta.

Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta

„Za minulý a letošní rok nabyly právní moci celkem tři pokuty v celkové výši 350 tisíc korun. Máme ještě asi pět správních řízení, které dosud nenabyly právní moci. Pacient by měl vždy trvat na receptu a možnosti vyzvednout si přípravek v lékárně. Ústav by uvítal jakékoliv informace o podobném porušování zákona.“

Jak se bude případ domova v Potocích vyvíjet, není jasné. Lékař Kořínek uvažuje, že lékárnu prodá kvůli tlaku konkurence a majitelé domova se budou snažit najít jiného praktika. Pro většinu klientů je nemožné vydat se do lékárny v nejbližším městě a léky si obstarat bez pomoci domova nebo rodiny. Jiný kontrolní mechanismus, který by dohlížel na zájmy pacientů, kteří jsou například psychicky neschopní se o svá práva zasadit, neexistuje. Ti, co jsou schopní reálně uvažovat o budoucnosti, doufají, že v domově, o kterém hovoří jako o odkladišti, dožijí v co největším klidu.