Larvy brouků loví obojživelníky
Lovec, který k sobě láká kořist, je běžná věc. U brouků a obojživelníků se však role obrátily tak, že broučí larvy rafinovaně loví žáby.
Brouci a larvy střevlíkovitých brouků rodu Epomis jsou poměrně častou kořistí různých druhů obojživelníků. Někteří z nich se však rozhodli vrátit úder. Před několika měsíci izraelští vědci zdokumentovali, jak dva druhy izraelských brouků (Epomis circumscriptus a Epomis dejeani ) napadají a zabíjejí mnohem větší žáby. Je také známo, že jejich larvy se živí téměř výhradně tím, že vyžírají těla obojživelníků. Jak to dělají, bylo až dosud záhadou.
Nová studie z Telavivské univerzity přinesla fascinující odpověď. Broučí larva číhá na svou kořist a přitom svůdně pohybuje tykadly a kusadly. Jakmile se obojživelník přiblíží, larva své lákání ještě zintenzivní. Žába samozřejmě neodolá a zaútočí. V tu chvíli larva udělá něco nečekaného – vyhne se jazyku žáby a přichytí se k jejímu tělu pomocí ústního ústrojí, které připomíná dvojici zahnutých háků. V tu chvíli je osud žáby obvykle zpečetěn. Přichycená larva okamžitě začne vysávat tělní tekutiny a požírat tkáně, čímž dokáže zabít i mnohokrát většího obojživelníka. Podle vědců je to bezprecedentní obrácení obvyklých rolí lovce a kořisti.
Zdroj: PLoS ONE
Související článek Brouci na lovu žab
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
