Laos: tajemství přírody a lidí

15. leden 2011
Sedmý světadíl

Laos je stát ukrytý v džungli, která jen pomalu odhaluje své přednosti. Začínáme je jasněji vnímat až v současnosti, kdy je výhodou ekologicky čisté prostředí a nedotčenost obyvatelstva.

Dlouho zde totiž žily jenom původní kmeny. Buddhismus byl oficiálně zaveden až kolem roku 1353, když se vytvořilo království Langsang. Roku 1707 došlo k rozdělení tohoto původního Laosu. O 120 let později území dobyli a ovládli sousední Thajové, kteří po tisících migrovali do místní džungle. Roku 1893 se však země stala francouzským protektorátem, v rámci slavné Indočíny, kam dále patřil Vietnam, Kambodža a část Číny. Francouzi ale do Laosu téměř nepřišli, protože odtud neplynuly materiální zisky. Za 2. světové války území okupovali Japonci.

Roku 1954 získala země samostatnost. Jen o pět let později nastal konflikt mezi Východem-SSSR a Západem-USA. Komunistické bojové jednotky Pathet Lao zabraly přes dvě třetiny území, které sousedilo s oblastmi Severního a Jižního Vietnamu. Stovky tisíc partyzánů měly své zázemí v místní džungli, než zamířily do ostrých bojů za hranice. Američané proto na Laos poslali více bomb než během celé 2. světové války. Z oblastí bojů bylo nuceno uprchnout na 700 000 laoských obyvatel, ze kterých se stali v sousedních zemích nevítaní emigranti. Když zde nakonec roku 1975 vznikla lidová republika, neměli všichni z nich možnost vrátit se domů.

Migrace je přirozená pro všechny Laosany

Laové dnes tvoří 7/10 obyvatelstva, zbytek jsou hlavně etničtí Thajové a Mon-Khmerové. Vietnamci se dostali do země právě během studené války v 60. a 70. letech minulého století. Někteří z nich později zůstali, lidé z vietnamských horských kmenů ale mezi oběma státy "pendlovali" odjakživa. Za výhodnějšími obchody do Laosu taky migruje čím dál více Číňanů, čemuž napomáhají společné hranice obou států. I když na rozsáhlém území žije jen 6,5 milionu obyvatel, napočítat lze ještě dalších 65 etnických menšin (např. národy Yao, Dao nebo Tibeťané).

Průmysl tu nebyl silný nikdy. Kvůli silnému bombardování a poničené infrastruktuře pracuje i dnes 7/10 Laosanů výhradně v zemědělství. Na polích, zavodňovaných řekou Mekong a jejími přítoky se pěstuje hlavně rýže. V pralese se těží vzácná dřeva a stoupající podíl na exportu tvoří stále víc i zdejší textilní výrobky. Protože země přitom není soběstačná, musí se dovážet potraviny, ropné výrobky i stroje. Samotní obyvatelé z venkova do měst příliš nemigrují i z toho důvodu, že tu vlastně téměř žádná větší, kromě hlavního, nejsou.

Migranti se živí různě, i prodejem ptačích klecí

Desítky tisíc Laosanů dnes žijí v emigrantských komunitách a to nejen v bývalé koloniální velmoci, Francii. Taky třeba ve Spojených státech amerických, kde jsou velice početní Hmongové, jinak národnost Miao. V Laosu jich žije necelý půlmilion, do USA ale hromadně prchali jako spojenci Američanů v 70. letech, dnes jich tam žije 220 000. Ve stejné zemi pobývá i 300 tisíc etnických Laů, poloviční množství jich ale například působí i v Rusku. Věnují se především práci v oblasti služeb a obchodu, taky třeba rybolovu a výrobě textilu.

Emigranti podporují pokusy vlast svých předků ekonomicky pozvednout. A Laos v současném světě jisté výhody má. Například zachovalé území původních pralesů, vlastně ekologicky nejčistší areál v jihovýchodní Asii. I díky nim za 20 let stoupla turistická návštěvnost z 15 000 na nejméně milion osob! Pro zájemce je taky přitažlivý mírumilovný buddhismus theravádského typu, díky kterému lze najít uprostřed džungle romanticky pozlacené chrámy, i Buddhy v nich. Třetina obyvatel zůstává přesto animisty s původním způsobem života, který svými tradicemi může fascinovat stejně.

Většina Laosanů, i v emigraci, jsou buddhisté

Seriál Svět a migrace vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.

autor: David Ašenbryl