Langusty cítí chorobu

Karibské langusty Panulirus argus mají mezi viry velkého nepřítele. Virus PaV1 je sice jediným virem, který tento druh langust napadá, onemocnění má však pro mořské korýše vážné následky. Vyvolává rozsáhlé krvácení.

Američtí vědci vedení Donaldem Behringerem z Old Dominion University ve virginském Norfolku si při studiu života langusty Panulirus argus všimli, že nakažení jedinci žijí jako poustevníci, i když za normálních okolností jsou tyto langusty velmi společenské a žijí v početných skupinách. Kdo se koho straní? Uchylují se nemocná zvířata do ústraní? A nebo se jim zdravé langusty vyhýbají? Na to měly odpovědět laboratorní pokusy, jejichž výsledky uveřejnil britský vědecký týdeník Nature.

Langusty si mohly při pokusu v laboratorních nádržích vybrat úkryt ve třech koších. Jeden byl prázdný, v druhém se už skrývala zdravá langusta a třetí koš obýval nemocný exemplář. Zdravé langusty se vyhýbaly koši s nemocnou langustou a nehrnuly se ani do prázdných úkrytů. Dávaly jednoznačně přednost společnosti zdravého zvířete. Jinak tomu bylo u nemocných langust. Těm bylo celkem jedno, kam se uchýlí.

Zdravé langusty se vyhýbaly infikovaným jedincům už v době, kdy byla nákaza v samém počátku a u nemocné langusty nebyly patrné žádné příznaky. Langusty se při odlišování zdravých a nemocných neřídí zrakem, ale čichem. Nemocné langusty zřejmě vylučují do svého okolí jakousi "varovnou" látku. Její chemické složení zůstává prozatím záhadou. Chování langust bylo pro biology velkým překvapením. Tak striktní dodržování odstupu od nemocných jedinců je v přírodě velkou vzácností. Obvykle je averze k nemocným výrazně slabší, pokud se vůbec projevuje.