Kysela o schvalování daňového balíčku: Poslanci byli v rauši, začíná být jedno, jak se věci vyřeší

27. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ústavní právník Jan Kysela
0:00
/
0:00

Osud takzvaného daňového balíčku je stále nejasný. Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chtějí po Senátu, aby opravil návrh schválený sněmovnou, který ruší superhrubou mzdu a zvyšuje slevy na poplatníka. „Co se teď stalo, je hodně vidět, ale není to až tak extrémní vybočení z toho, co se ve sněmovně děje, nebo dít může,“ podotýká host Jana Bumby, ústavní právník Jan Kysela.

Kysela upozorňuje na to, že sněmovna je velmi silným orgánem, ale poměrně málo kontrolovaným. Už v minulosti také býval kritizován zejména zákonodárný proces.

„Není ideálně nastaven jednací řád, nefungují vztahy mezi poslaneckými kluby a jednání je velmi individualizované, takže přiznává velkou váhu jednotlivým poslancům, nikoliv frakcím,“ popisuje ústavní právník.

Čtěte také

Pokud jde o schvalování daňového balíčku, první problém vidí v tom, že se jednalo a hlasovalo v noci, a druhý, že se do hlasování promítly nejrůznější zájmy. „Dochází ke ztrátě sebekontroly a rauši. Což možná souvisí s tím nočním jednáním, protože si třeba poslanci už chtěli jít lehnout,“ zamýšlí se.

„Ve třetím čtení by taková rozprava už být neměla. Kvůli faktickým připomínkám a privilegovaným řečníkům se vede čtyřhodinová debata, která z toho učiní noční jednání,“ doplňuje své výtky k jednacímu řádu sněmovny.

Ne populismus, ale neodpovědnost

Za pohoršují až šokující pak Kysela označuje to, že takto zásadní změnu daňového systému Babiš podal jako poslanecký pozměňovací návrh.

„Polistopadová politika byla založena na to, že když vytváříte dluhy, tak současně musíte myslet na to, jak je splatíte. Připadá mi, že tato schůze sněmovny je výrazným předělem – některé věci začínají být víc jedno, třeba se nějak vyřeší, anebo ne. Připadá mi to jako rozpad koncepce racionálně vedeného zákonodárného procesu.“

Připadá mi to jako rozpad koncepce racionálně vedeného zákonodárného procesu.
Jan Kysela

Spíše než o politický populismus jde prý o nezodpovědnost: „Je možné chtít co nejnižší daně, pokud řeknete, co hodláte od státu odřezat. Když vyjmenujete, jaké funkce stát, kraje či obce nemají mít, pak můžete škrtnout 130 miliard korun. Jinak to ale nutně vede k chaosu,“ zdůrazňuje.

V souvislosti s balíčkem se také objevuje otázka, zda může podle zákona platit jen dva roky, jak požaduje prezident Miloš Zeman. „Realizovatelné to je, ale je to dost složité v zákoně vyjádřit tak, aby nebyl ještě méně srozumitelný,“ uzavírá právník.

Jak do daňových změn promluví vztahy mezi vládou a převážně opozičně složeným Senátem? Zlepšila se vláda ve způsobu, jakým žádá o prodloužení nouzového stavu? Poslechněte si celý rozhovor v záznamu Interview Plus.

Spustit audio

Související