Kvalifikace
S koncem fotbalové kvalifikace se bilancují výkony hráčů, ale aby hodnocení bylo kompletní, je třeba bilancovat i výkony novinářů. Hráči a trenér si na novináře jeden čas stěžovali a teď jsou možná v pokušení si myslet, že jim média křivdila. Ve skutečnosti je to velice jednoduché. Když fotbalisté vyhrávají a na jejich hru se dá dívat, dostává se jim pochvaly. Když hrají pod psa a nemají výsledky, jsou zatracováni a volá se po výměně trenéra. Na tom se ani do budoucna nic nezmění, takže chtějí-li fotbalisté slyšet potlesk, nezbývá jim než vyhrávat.
Tak je tomu ostatně ve všech zemích, kde je fotbal populární. Nic příjemného si dnes o sobě nepřečtou fotbalisté Německa, o Angličanech ani nemluvě. Naopak v Rusku jediná trefa v Andoře postačí k euforii a takto bychom mohli pokračovat. Experti opakovaně upozorňují, že kvalita fotbalových reprezentací se vyrovnává. Už podle nich není moc skutečných outsiderů, každý může překvapit.
Možná to tak je, ale pokud naše hráče v posledních zápasech nikdo nepřekvapil, má to opět jednoduché vysvětlení. Více než soupeři se snažili dostat k míči. Proto dostali málo gólů a dost jich nastříleli. Co jednoduché není, je věštit fotbalovou budoucnost. Je to jako s dlouhodobou předpovědí počasí. O fotbalistech se ví, že je pochvala kazí a naopak že se přestanou flákat, když nad nimi novináři lámou hůl. Taktické by tedy bylo preventivně těm našim spílat a kritizovat trenéra. Jenomže jak, když se hráčům na hřišti daří přihrávat i trefovat branku a trenér to s nimi, jak to momentálně vypadá, umí?
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
