Kurdské referendum je politická hra. K vyhlášení samostatnosti nemusí dojít, tvrdí expert

Prvního října pak stejné hlasování čeká i Katalánce, vláda v Madridu plánované referendum považuje za nelegální. Španělské úřady v neděli oznámily, že převezmou kontrolu nad katalánskou policií. Zastánci referenda mluví o zastrašování.

„Referenda jsou pochopitelná v případě utlačovaných národů. Katalánci mají dostatek autonomie a žijí v demokratickém státě. Příběh Kurdistánu je trošku jiný. Prezident Barzání argumentuje tím, že Kurdové zažili genocidu, a proto už nechtějí žít v jednom státě s Iráčany,“ říká politický geograf Martin Riegl.

Právo na sebeurčení i celistvost

Katalánské referendum připodobňuje tomu skotskému z roku 2014, centrální vláda ale tentokrát volí zcela jinou strategii a snaží se hlasování zabránit. „Španělská ústava zdůrazňuje územní celistvost a nedělitelnost státu. Připouští právo na autonomii, ale ne právo odejít,“ doplňuje ústavní právník Jan Wintr.

I zastánci práva na odchod ze státního svazku ho vážou na situaci podobnou nutné obraně. Národ musí být vystaven útlaku, masivnímu porušování lidských práv nebo genocidě.Jan Wintr

Mezinárodní právo podle něho zakotvuje jak právo na sebeurčení národů, tak i na územní celistvost státu. „Praxe není úplně jednotná. Mezinárodní soudní dvůr v posudku týkajícím se Kosova konstatoval, že právo na nezávislost mají lidé žijící na závislých územích a lidé vystavení cizímu útlaku, nadvládě a vykořisťování.“

Vyhlásí Kurdové nezávislost?

Podle Riegla je referendum jen jedním z legitimizačních nástrojů pro národ usilující o secesi. Může se rovněž odvolávat na tradici státnosti nebo snahu oddělit se od zhrouceného státu, což je například případ Somalilandu.

Připomíná také, že irácký Kurdistán je vnitřně rozdělen. „Prezident Barzání sice oznámil konání referenda, ale je poměrně vágní v tom, zda skutečně vyhlásí nezávislost. Referendum musíme vnímat jako součást vnitropolitického boje mezi provinciemi Arbíl, Kirkúk a Sulajmáníja, která má vazby na Írán. Hrozí eskalace situace a širší destabilizace Středního východu,“ uzavírá Riegl.