Kundera mi otevřel dveře k české literatuře. Velkým spisovatelem by byl i Ota Pavel, říká překladatel
Polský spisovatel a novinář Aleksander Kaczorowski se už od svých studií v 80. letech věnuje české literatuře. „Milan Kundera mi otevřel dveře k české kultuře. Ale ty dveře byly dvojité, protože jsem najednou objevil i Bohumila Hrabala, a to bylo takové mistrovství světa. Je to největší spisovatel, můj guru v tom, jak žít, jak psát,“ popisuje v pořadu Hovory.
„A když jako Polák čtete Kunderovy nebo Hrabalovy knihy, tak se toho hodně dozvíte o Češích a vašich dějinách,“ dodává důvody, proč se vlastně rozhodl dál věnovat české kultuře.
Čtěte také
Dnes tak překládá knihy o Václavu Havlovi nebo Hrabalova díla do polštiny, v deníku Gazeta Wyborca dlouhá léta komentuje dění v Česku. V tuto chvíli je posledním dílem Aleksandera Kaczorowského biografie spisovatele Oty Pavla.
„V Polsku si lidé myslí, že Ota Pavel byl autorem jediné knihy Smrt krásných srnců. Pak se zbláznil, byl několik let v psychiatrické léčebně, kde napsal své veledílo, a pak v poměrně mladém věku 42 let zemřel. To je vlastně všechno. Myslím, že tady se toho ví trošku víc,“ myslí si spisovatel.
Třeba to, že Ota Pavel byl sportovní novinář a reportér. „Co mne ale opravdu zajímalo je, jaký byl osobní příběh autora. Zajímal jsem se o to, co je pod povrchem. A musím říct, že tam byla spousta věcí, které mne velice překvapily, našel jsem několik věcí, které, doufám, překvapí i čtenáře,“ popisuje s tím, že ale nechce víc prozrazovat.
Čtěte také
„Myslím, že ani tady není dostatečně doceněným autorem. Byl to vynikající reportér, ale především spisovatel. Vždy se jím chtěl doopravdy stát. Jsem si jist, že kdyby náhle v roce 1973 nezemřel, tak by se skutečně velkým českým spisovatelem taky stal.“
Ota Pavel totiž na konci svých dní našel svůj styl, svůj svět, kdy už konečně věděl, co a jak psát. „Bohužel přesně v tom okamžiku to ale všechno pro něj tady skončilo,“ uzavírá.
Celý rozhovor pořadu Hovory, ve kterém se ptal Petr Vizina, najdete v audiozáznamu. (repríza)
Související
-
Zas mi to tady silně připomíná normalizaci. Jak je všechno profízlované, myslí si spisovatel Stančík
„Tu šeď a nudu normalizace jsem si dovedl zpestřit nejen duchovními, ale i ryze tělesnými prožitky a zážitky,“ popisuje Petr Stančík.
-
Max von der Grün. Spisovatel, který nikdy nešel s hlavním proudem
96 let by se v těchto dnech dožil německý spisovatel Max von der Grün. Jeho knížky prý četli Konrad Adenauer i Walter Ulbricht. Co je na nich tak zajímavého?
-
Komunisty zakázaný spisovatel Mojmír Klánský napsal strhující výpověď o kolektivizaci 50. let
Už to bylo sto let, co se narodil spisovatel Mojmír Klánský, autor mistrovské prózy o násilné kolektivizaci českého venkova v 50. letech s názvem Vyhnanství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.