Kučera míří před kárný senát

21. únor 2008

Chystaný návrat Jiřího Čunka do vlády je zdůvodňován tím, že kauzy týkající se jeho osoby jsou definitivně uzavřeny. Předseda KDU-ČSL z nich vyšel jako nevinný člověk a tudíž není důvod, aby mu bylo bráněno v usednutí do ministerského křesla.

Ponecháme-li stranou kvůli tomu ohlašovanou demisi ministra Schwarzenberga a otázku Čunkovy morální očisty, rozruch kolem jeho osoby stejně jen tak neutichne.

Postarala se o to předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová. Ta podala kárnou žalobu na místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru. Jaké je konkrétní znění žaloby, to Brožová nechce sdělit, aby byla zachována objektivnost kárného řízení. Z informací, které pronikly na veřejnost, je však patrné, že se žaloba týká Kučerova účinkování v kauze Jiřího Čunka. Na televizní obrazovce mohli před několika měsíci diváci v pořadu Reportéři ČT sledovat podivnou schůzku, které se Kučera zúčastnil. Na ní se mimo jiné probíralo Čunkovo stíhání kvůli korupci. Aktéry byli kromě Kučery i bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec, nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká a ostravská žalobkyně Zlatuše Andělová. Ta údajně průběh podivné schůzky písemně vylíčila, což by mělo být součástí kárné žaloby. Vzhledem k načasování jednotlivých kroků vedoucích k zastavení Čunkova stíhání se logicky objevily pochybnosti o tom, zda práce státního zastupitelství nebyla politicky ovlivněna. S odstupem doby by takováto spekulace mohla ještě zesílit.

Postaral se o to svým chování právě Pavel Kučera. Ten se zúčastnil obou prezidentských voleb. Z titulu své funkce by na tom nebylo nic mimořádného. Problém je v tom, že se podle očitých svědků pohyboval v kuloárech společně s bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem. Ten se netajil tím, že je na Hradě kvůli tomu, aby pomohl ke zvolení Václava Klause prezidentem. Vzhledem k tomu, že Němec nepůsobí v žádné významné funkci, není na tom nic špatného. Kučera je však jeden z vrcholných představitelů justiční moci, proto by si měl od politiky a politiků udržovat určitý odstup. Ten určitě nespočívá ve veřejném vyjadřování náklonnosti k jedné z politických stran. Co si pak může veřejnost myslet o nezávislosti Kučerova rozhodování.

Z tohoto úhlu pohled by se očekávalo, že podobné chování místopředsedy Nejvyššího soudu nenechá v klidu ministra spravedlnosti. Konkrétně kárná žaloba na Kučeru by se spíše očekávala od něj, než od Kučerovy nadřízené Brožové. Tím jsme svědkem určitého paradoxu. Ministr Pospíšil může být podezírán z toho, že je vůči Kučerovi shovívavý proto, že je nakloněn ODS. Šéfka Nejvyššího soudu Brožová může být zase osočována z toho, že žene Kučeru před kárný senát kvůli tomu, že podporuje její odvolání z funkce. Samozřejmě chování obou zmiňovaných může být vyřčenými okolnostmi částečně ovlivněno.

To by však nemělo odvádět pozornost od podstaty věci. A tou je možné překročení hranice, která by moc soudní měla oddělovat od moci zákonodárné a výkonné. Snad v sobě najde příslušný kárný senát dostatek nezávislosti, aby na základě Kučerovy kauzy jasně vymezil, jak se může a naopak nemůže soudce chovat. Kučerovo angažování se v některých záležitostech totiž příliš dobré pověsti justice neprospívá. Stejně jako delší dobu napjatá atmosféra u Nejvyššího soudu, kde jeho šéfka Brožová bojuje s prezidentem Václava Klausem o své odvolání, čelí zároveň petici svých podřízených a rovněž kárné žalobě tentokrát od ministra spravedlnosti.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Petr Hartman
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.