Krok k debatě kandidátů?

Tehdejší vládní koalice měla trumfy v rukou, ale jelikož části sociálních demokratů záleželo především na tom, aby Hrad neobsadil její osobní nepřítel Miloš Zeman, nedokázala se postavit za žádného dalšího vážného kandidáta a přesvědčit ostatní své poslance a senátory k jednotě. A tak předem odepisovaný Václav Klaus postupně procházel jednotlivými koly, až mu zase zřejmě částečně jiná skupina uvnitř ČSSD dala spolu s komunisty hlasy. Šlo tudíž čistě jen o zákulisní boj do kterého nebylo vidět a v němž vlastně o kvality a záměry kandidátů vlastně bohužel šlo až ve druhé řadě.

Nyní není situace o mnoho průhlednější, ale něco je přece jinak. Pokud ovšem kadidaturu Jana Švejnara myslí sociální demokraté vážně a jsou odhodlání házet pro něho lístky až do rozhodujícího momentu. Z toho by totiž plynulo, že tentokrát jde, aspoň přinejmenším v prvé volbě, o duel osobností. A v tom případě jsou hlasy žádající veřejnou debatu Václava Klause s Janem Švejnarem na místě. Že prezidenta volí toliko dvěstějedna osmdesát zákonodárců a je tedy jakoby nadbytečné, aby se kandidáti střetli na televizní obrazovce před milióny lidí, kteří do rozhodování nemohou zasahovat, je těžko přijatelné. Pokud stávající hlava státu dialog takového typu odmítá, v občanech to nevyhnutelně vzbuzuje divné pocity. Ale zbývá ještě necelý měsíc a nikde není psáno, že k veřejné, rytířské konfrontaci nakonec přece jenom dojde.

Zatím to aspoň vypadá na debatu před částí volitelů. Senátor Josef Novotný z klubu Sdružení nezávislých kandidátů - Evropských demokratů oběma pánům včera navrhl rozpravu v horní parlamentní komoře. Švejnar reagoval prakticky nadšeně a že prý by takových společných slyšení mohlo být i několik. Nynější prezident nejprve zavrtěl příznačně hlavou, on prý dává přednost návštěvám jednotlivých parlamentních klubů. Ale pak přece jen vzkázal: když by prý senátoři (cituji doslova): "mermomocí" duel chtěli, může se odehrát. Nevíme, zda je v horní komoře nálada označitelná výrazem mermomocí, ale proč by o takovou věc neměli mít senátoři zájem? Když už návrh jednou padl, vypadalo by divně, pokud by řekli, že o rozpravu kandidátů nestojí. Nebylo by to vůči Klausovi a Švejnarovi nim slušné a lidé by si mohli snadno pomyslet, že už jsou asi všichni předem rozhodnutí a že je to celé pouhé čachrování, zapadající do celkového nevábného obrázku české politiky. Také se nelze divit, že i Václav Klaus uspořádání diskuse připustil. Odmítnutí by přece jen působilo divně a byla by to voda na mlýnek řečí o zbabělosti. Je na druhé straně také zřejmě pravděpodobné, že Klausovi duel nic zvláštního asi nepřinese a bodovat v něm vlastně může jen Švejnar. Přesto nabídku či spíše výzvu nelze nepřijmout. A jak už bylo řečeno, může to odstartovat další dění - podobnou debatu před poslanci a nakonec přece jen možná i před širokou veřejností. Kdo ví. Zatím se můžeme těšit, že muži usilující o tak prestižní a symbolické postavení budou snad aspoň v senátu hovořit z očí do očí. To si prezidentský stolec zaslouží.

Jen na okraj ještě více méně žertem zaregistrujme dvě věci: někteří senátoři jsou poměrně otrávení stovkami a stovkami nevyžádaných e-mailů s výzvou k volbě Václava Klause, které jim blokují internetové poštovní schránky. Iniciativa Klausových příznivců snad ale nemá nic společného s lidmi kolem Hradu. Ti by si totiž mohli pamatovat, jak kontraproduktivní byly roku 2002 v kampani k všeobecným volbám telefonáty s nahraným oslovením tehdejšího předsedy ODS Václava Klause, které měly přesvědčit občany k podpoře této strany. Ta ale, jak známo tenkrát prohrála a i když za to asi přímo nemohl předsedův hlas v nečekaném telefonátu, hodně lidí takovou praxi prudce odmítalo. Nutit nynějšího pana prezidenta především těm ne zcela rozhodnutým senátorům by mohlo být také spíš protivné. A konečně: nezbývá také než doufat, že pokud skutečně Miroslav Šlouf přemlouvá zhruba desítku zákonodárců ČSSD k podpoře Klause (takové podezření uvnitř strany koluje), činí tak rovněž bez jakéhokoli napojení na Hrad. Což snad ani nepotřebuje vysvětlení. Záhadou ale je, proč by Šloufovi mělo na Klausově zvolení záležet. Jestliže ale skutečně cosi v tomto směru podniká, pak se snad nějakého aspoň přibližného vysvětlení dříve či později dočkáme.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .