Krize vystěhovalecké politiky v Rakousku

Krizi dal do pohybu případ kosovské rodiny Zogajů, která byla odsunuta zpět do své původní vlasti. Patnáctiletá dcera Arigona se však skryla na neznámém místě, odkud pohrozila, že pokud rakouské úřady nezmění své rozhodnutí, spáchá sebevraždu. Mezitím byl otec se dvěma dětmi odsunut do Kosova a matce, která se zhroutila a leží v nemocnici, bylo přechodně umožněno do doby, než bude její dcera nalezena, zůstat v Rakousku. Postup úřadů vůči rodině byl uplatněn po pětiletém pobytu v hornorakouském Frankenburgu poté, co minulý měsíc soud definitivně zamítl jejich nárok na azyl. Nepomohlo ani rozhořčení místních obyvatel, kteří vyšli do ulic demonstrovat za další pobyt u nich oblíbené rodiny, která zde byla řádně zaměstnána a jejíž děti chodily do místní školy.

Vzhledem k vývoji kolem Arigony se celá tato záležitost nebývalým způsobem medializovala, a to nejen v Rakousku, ale i v zahraničí. Francouzský deník Le Monde charakterizoval celou tuto záležitost jako "dědictví předchozí koalice lidovců s extrémní pravicí". Článek v Herald Tribune začíná tím, že "deportace byla zahájena před rozedněním" se zřejmou narážkou na nacistický způsob likvidace Nacht und Nebel - Noc a mlha. List přitom cituje spolkového kancléře Alfreda Gusenbauera, který "považuje vystěhovaleckou praxi za hroznou" a poznamenává, že plnou odpovědnost za toto rozhodnutí má lidovecký ministr vnitra Günther Platter. Proto se s velkou pozorností očekávala tisková konference ministerstva vnitra, která však nepřinesla nic nového. Vedoucí právního oddělení ministerstva pouze konstatoval, že jednání o azylovém pobytu rodiny Zogajů bylo soudy třikrát urychleně projednáno a ty daly ministerstvu vnitra podklady, aby je vypovědělo ze země.

Sám ministr Platter sice apeloval na 15letou dceru vyhoštěné rodiny, aby od svých hrozeb upustila, ale zdůraznil, že se vydírat nenechá. Následně rakouská televize ÖRF odvysílala videozáznam, na kterém Arigona zopakovala svou hrozbou sebevraždou. Platter poté znovu prohlásil, že dívka nastoupila špatnou cestu, když se pokouší "právní stát srazit na kolena". Situace se ještě více vyhrotila, když v pondělí na náměstí ve Steyru si 19letý Nigerijec vrazil nůž do břicha z obavy,že bude vyhoštěn ze země. V Rakousku žije již dva a půl roku a strach z návratu do své vlasti jej dohnal pokusu o sebevraždu, která se mu naštěstí nepovedla.

Olej do ohně pak se podařilo přilít státnímu zastupitelství ve Welsu, když pohrozilo šestiměsíčním vězením těm osobám, které pomáhají Arigoně skrývat se. V úterý pak došlo ve Vídni k mnohatisícové demonstraci, která požadovala demisi lidoveckého ministra vnitra Plattera. Strana Zelených pak vyvolala včerejší mimořádné zasedání parlamentu, na kterém kromě odvolání ministra Plattera požadovala změnu příslušných zákonů tak, aby po určité době pobytu získali žadatelé o azyl toto právo automaticky. Lidová strana veškerou kritiku odmítá a zdůrazňuje, že ve všech případech se postupuje podle platných zákonů a vždy na základě rozhodnutí nezávislého soudu.

Do složité situace se dostali sociální demokraté, kteří spolu s lidovci tvoří současnou velkou koalici. Vzhledem k tomu, že nemají zájem na jejím rozpadu, postupují velmi opatrně. Na jedné straně pod tlakem veřejného mínění kritizují lidoveckého ministra vnitra za tvrdý postoj, na druhé v parlamentní diskusi podpořili svého koaličního partnera. Společně s ním předložili usnesení,které požaduje vypracování přesných kritérií pro udělování pobytu z humanitárních důvodů.

Situace se zatím poněkud uklidnila, když bylo oznámeno, že dívka je v bezpečí u děkana Josefa Friedla v Ungenachu, který je známým ochráncem azylantů. Hornorakouský hejtman Josef Pühringer se tam s ní setkal a ministr vnitra Platter jí vzkázal, že se nemá čeho obávat. Sdělil, že čeká na rozhodnutí ústavního soudu. Jeho mluvčí však oznámil, že soud se necítí v této věci kompetentní a odpovědnost je plně na straně ministra vnitra. Převažuje nyní mínění jak ze strany sociálních demokratů tak i církve, že by rodině mělo být uděleno "humanitární právo pobytu".

Vyřešení problému udělování práva pobytu však nebude jednoduché. Podle posledního průzkumu veřejného mínění je sice většina Rakušanů rozhořčena krutým osudem Arigony, avšak není pro liberalní pravidla při povolování pobytu azylantů v zemi.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .