Krize skončila. Určitě?

Připomínají tím vůdce Lidové fronty Judeje z filmu Život Briana. Vůdce jménem Reg burcuje ostatní vzbouřence k boji proti Římanům připomínkou: "Vždyť co nám dali dobrého?" Vyslechne si výčet, že zajistili pořádek ve městech, nové silnice, vodovod, kanalizaci, školství, pěstování vína. "To je jasné," odpoví Reg. "Ale já se ptám, co nám dali kromě toho?" Všichni pak uznají, že opravdu je třeba proti Římanům bojovat.

Podobně by bylo možné hovořit s ekonomickými analytiky. Podle údajů Českého statistického úřadu a České národní banky klesá v posledním čtvrtletí zaměstnanost, výkon průmyslu, služeb i zemědělství, bytová výstavba, obrat maloobchodu a cestovní ruch, výběr daní i pojistného, vývoz i dovoz, ceny při výrobě i spotřebě, zahraniční investice. Když se tohle ekonomům všechno připomene, mohou stejně jako odbojový vůdce Reg opáčit: "Ale kromě toho nic jiného neklesá."

Můžeme se tedy radovat z toho, že krize skončila a že se znovu rozběhneme k lepším zítřkům. Tato dobrá nálada není samoúčelná. Bojovníci Lidové fronty Judeje Římanům tvrdě zatápěli, když si uvědomili rozsah jejich zvůle. Češi nabuzení optimismem ekonomů si zase vyhrnou rukávy a usilovnou prací přispějí budoucímu růstu.

Ovšem nejsme ve filmu Život Briana. A tak se člověk nemůže zbavit dojmu, že z něj někdo dělá pitomce. Jak je možné, když všechna dostupná dílčí data ukazují, že ekonomika klesá, tak celkový index ukazuje, že se hospodářství zlepšuje.

Viníkem nejsou citovaní ekonomičtí analytici. Prostě si vzali od statistického úřadu čísla, která říkají, že ve druhém čtvrtletí rostla ekonomika o tři desetiny procenta, ve třetím čtvrtletí o osm desetin. Z toho logicky usoudili, že recese skončila. Ekonomická recese je totiž určena tím, že ekonomika dvě čtvrtletí po sobě klesá.

Při bližším průzkumu čísel od statistického úřadu se může dojít k závěru, že část viny je na statisticích. Používají totiž v posledních letech pozoruhodnou metodu zveřejňování svých výsledků. Když například publikují data za rok 2009, zároveň směrem dolů revidují čísla za rok 2008. Tím se sníží základna, ze které se počítají aktuální čísla a ta se pak automaticky zlepší.

Tak například ještě loni v prosinci se růst za rok 2008 uváděl ve výši čtyř procent. Definitivní údaje se ovšem snížily na 3,1 procenta. Po další revizi se hodnota hospodářského růstu za rok 2008 propadla na 2,3 procenta.

Pokud by k poslední revizi nedošlo, byl by růst ve druhém i třetím čtvrtletí na úrovni nuly a nebylo by co slavit. Nutno upozornit, že stejnou praxi při zveřejňování svých hospodářských předpovědí používá Česká národní banka, které obdobná kouzla s čísly umožnila předpovědět v příštím roce vzestup české ekonomiky o jeden a půl procenta.

Skeptické zůstává ministerstvo financí, které očekává zhoršování ekonomiky po celý letošní rok a v příštím roce stagnaci. Ministr financí si je totiž dobře vědom, jak to celé s tím růstem vlastně vypadá. Český stát nalil do hospodářství stovky miliard. Nápadně zvyšoval mzdy státních zaměstnanců i důchody, investice do infrastruktury a výstavby bytů. To jsou oblasti, kde se data poslední dobou opravdu nesnižují, naopak zvyšují. Jenže odtud pochází očekávaný čtvrtbilionový dluh, který bude muset ekonomika později vrátit.

Dílčí vzestup zaznamenal také export a některá průmyslová odvětví díky výdajům německé vlády za šrotovné. Náklady naštěstí ponesou němečtí daňoví poplatníci. Ovšem údaje za září varují, že výnosy ze šrotovného skončily.

Otázka tedy zní, co bude dál, a kde vlastně brát optimismus, který by byl hoden filmu Život Briana. Odkud vlastně mohou přijít dobré zprávy, nebude nakonec nutné přiznat, že jsme na tom špatně?

To se ukáže už v nejbližších týdnech. Statistici dnes mohou publikovat značně nevěrohodná čísla, protože na pomoc jim co nevidět přijde jejich vlastní věda. Ekonomická krize zasáhla Čechy loni v říjnu. Tehdejší pád průmyslu, exportu i zaměstnanosti byl zcela unikátní. A letošní data se budou poměřovat z nízké základny konce minulého roku.

I když se v české ekonomické nic nezlepší, tak už nebude možné mluvit o dramatickém pádu. Vždyť oproti stejnému období minulého roku na tom budeme stejně, maximálně o něco málo hůř. Trik může vyjít, protože analytici i média rádi rozšiřují dobré zprávy. Bude ta taková zajímavá statistická a trochu detektivní hra.

Stranou zůstává otázka, jak si vlastně česká ekonomika poradí s potížemi svého odbytu a nižší domácí poptávkou. V tom je právě hlavní chyba optimistických interpretací statistických čísel. V základu postoje současných optimistů je přesvědčení, že současná cesta exportní a energeticky náročné ekonomiky nemá alternativu. Teď se sice podmínky zhoršily, ale všechno se zase zlepší a my budeme pokračovat dosavadním směrem. Bohužel, právě tohle nikdo neví.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .