Krize demokracie

Podobně tento víkend, kdy proběhly volby na Přerovsku, se k urnám dostavilo jen 17,44 procenta voličů (tendence je klesající, v minulých volbách to bylo 22,61 procenta) a vyhrál v prvním kole primátor Jiří Lajtoch z ČSSD s 20,91 procenta a za ním byl v těsném závěsu Josef Nekl s 20,25 procenta z KSČM. O čem tato skutečnost svědčí?

Zaprvé o neschopnosti našich plitiků přesvědčit voliče, že je důležité, kdo o nich rozhoduje. Senát má fungovt jako ústavní pojistka a spolupodílí se na volbě prezidenta.

Zadruhé, pokud převážnou většinu voličů tyto věci nezajímají, a klesající tendence je obecná, znamená to, že voliči opět ztratily důvěru v politiku jako řádné řemeslo a propadají se do letargie, jako za totalitního režimu.

Zatřetí by měli zvláště ti politici z ODS, kteří tak dlouho volali po zrušení senátu, zpytovat své svědomí a položit si otázku, jestli prohru svých uchazečů nezpůsobili právě oni, svým negativním postojem. Těžko lze přesvědčovat voliče o tom, aby někoho zvolili do instituce, proti jejíž existenci jeho strana veřejně brojila.

Začtvrté legitimita volby, jíž se zúčastní jen deset či dvacet procent voličů, je velmi malá. Senátor s takhle slabým mandátem byl sice legálně zvolen v řádných volbách, které ale víc než o většinovém názoru občanů vypovídají o větší vnitřní disciplině komunistů či levice vůbec než o tom, že by za nimi stála většina občanů. Pravice bývá tradičně individualistická. Do senátu se tak může snadno dostat ten, o kterém všichni věřili, že ho právě většinový systém voleb vyřadí ze hry.

Zapáté, ve volebních obvodech, kde je takhle malá účast voličů, si můžeme už představit, že si lze volební hlasy kupovat. Za tisíc korun hlas sociálně slabých, tedy bratru za padesát tisíc, si lze teoreticky koupit křeslo v senátu. Zatím to zní jako pohádka, ale po zkušenostech z obecních voleb v Mostě v roce 2006 je všechno možné. Připomeňme si, že tam sdružení podnikatelů, které si založilo opoziční uskupení Mostečané Mostu, si "koupilo" mosteckou radnici podle odborníků asi za 15 milionů korun. Jak? Sdružení voličům slíbilo za vítězství tři škody Fabie a v loterii bylo možné vyhrát sto jízdních kol a 35 počítačů. Podnikatel Jiří Zelenka zase slíbil svým zaměstnancům ve firmě Unimontex vyplatit tisícovce podřízených 10 000 korun, když jeho sdružení vyhraje. K volbám dorazili i Romové z Chánova. V minulých volbách jich volilo jen pět procent, v roce 2006 se jich k urnám dostavilo 36 procent a sdružení od nich dostalo 97 procent hlasů. Volby v Chánově byly doprovázeny veselicí s hudbou a soudky piva. Podnikatelé se ale od tohoto pohoštění distancovali. Volby byly uznány jako platné, opakovaly se jen v Chánově.

A konečně zašesté, nezájem o volby je výrazem nezájmu o vlastní budoucnost, což je nebezpečný stav pro celou společnost, který vždy nejrychleji využijí nejrůznější intrikáni a šíbři: To bychom my voliči i policici měli vědět, protože jinak na to jednoho dne můžeme všichni šeredně doplatit.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .