Kristina Žantovská: Ženská otázka
Takovou prohru, jakou utržila po šesti týdnech v úřadu britská premiérka Trussová, jsme dlouho nezažili. Ještě dva dny předtím, než složila zbraně, hřímala v britském parlamentu, že je bojovnice, což podpořila velkými gesty a výsměšnou mimikou adresovanou protivníkům (přičemž ji nakonec podrazili spolustraníci).
Nadělala za pár týdnů pořádnou paseku. Ušila si z ostudy kabát, ale prohra padá i na kolegy konzervativce, kteří jí dali přednost před Rishi Sunakem.
Čtěte také
Potomek indických přistěhovalců byl kandidátem od samého začátku, ale jsem přesvědčená, že ctihodní lordi šli s dobou a dali přednost kandidátce – ženě! Trussové nechybělo sebevědomí a silná slova (nová Margaret) a možná si byli jistí, že tímhle korektním rozhodnutím upřednostnit gender získají spoustu bodů hned v začátku, i kdyby posléze už nic progresivního, natož sebemenší změnu v tradičním nasměrování, nepřinesli.
Nebudeme litovat Británii, máme svých starostí dost. Před prezidentskými volbami je většina z nás opět naprosto bezradná. Kandidáti jsou z valné většiny nepřesvědčiví. Člověka až zarazí, kde se v onom učenci či kapitalistovi bere to sebevědomí a přesvědčení, že by ho lid rád viděl na Hradě, s respektem mu naslouchal, jeho názory sdílel a nestyděl se, když nás bude kdekoli reprezentovat.
Nové argumenty a představy o společnosti
Slova, kterými kandidáti vyjadřují svůj program, jsou bohužel…za posledních třicet let vyprázdněná, protože nadužívaná a nenaplněná. Zfrázovatěla. A přidávají se k nim novodobě populistická. Zaměřit se na budoucnost, na slušnost a pořádek, vrátit lidem důstojnost, být prezidentem všech etc., to se přece rozumí samo sebou.
Čtěte také
Obecné fráze už nikoho nepřesvědčí a nikde žádná myšlenka nebo naděje na nový směr. A vůbec, nikdo si nevšiml, že máme bohatou kulturní minulost.
Do hry v letošních volbách vstupuje výrazně i ženská otázka. Potkávám ženy, které budou z principu volit bývalou rektorku Nerudovou, rozhodují se gendrově, tedy ideologicky. Některé to vidí prostě žensky „bylo by hezké, mít tam nahoře ženu“. Přesvědčivé životní postoje kandidátky a jak by její osobnost prospěla národnímu sebevědomí, zřejmě moc nehraje roli. O neskrývané touze „vyrobit“ si prezidentku Čaputovou nemá cenu ani mluvit.
Podstatnější je, že mezi českými ženami ve vedoucích pozicích nebo veřejném prostoru, a nevím, proč tomu tak je, se zatím neobjevila jediná, která by měla všechno to, co má, s dovolením, Zuzana. Ženy čekaly mnoho století, než mohly veřejné věci ovlivňovat. Tvoří víc než polovinu lidstva, je přirozené, že o jeho osudu mají také rozhodovat.
Čtěte také
Ale ne a priori proto, že jsou pohlaví ženského, ale protože přinášejí nové argumenty a představy o fungování společnosti, které mohou vyvažovat argumenty té druhé, mužské poloviny lidstva. Nepotřebujeme na Hradě panímámu ani chlapa v sukních.
Jedinou jistotou je, že si prezidenta nakonec zvolíme a bude takový, jakého si zasloužíme – vyjde z našeho společného DNA. Ať se to některým z nás bude, nebo nebude líbit.
Autorka je publicistka a divadelní dramaturgyně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
