Kristina Žantovská: Tři svíčky a provázek
„Byla to legrace, ten život, ale uteklo to jako voda,“ řekl několik týdnů před svou smrtí Jindra Hojer, ten, jehož jméno si Jaroslav Foglar vypůjčil pro správně ulízaného blonďáčka z party Rychlých šípů.
Na radu maminky musel dvanáctiletého Jindru ale Jestřáb ujistit, že jeho knižní jmenovec bude slušný kluk. Ještě v letech po devadesátce Jindra v domově pro seniory psal knížky o logických hlavolamech, které ho bavily celý život. Hlavolam, který původně vymyslel farář z Vysokého Mýta, domyslel, a Tři svíčky a provázek, jak ho nazval, ještě moc lidí nevyluštilo.
Chtěla bych se taky dožít 96 let a na konci cesty s úsměvem zkonstatovat, že to byla legrace. Jenom nevím, jestli tenhle životní pozitivismus už není evolučně překonaný a neodchází s generací lidí, kteří přežili dvě války, komunisty ve vedoucí úloze a přesto nahlížejí život jako parádní legraci.
Závidím jim a pokouším se o jakousi vivisekci, ale cítím, že tlačím na pilu, cítím, že je to jako úkol, který mi někdo dal na kurzu osobního rozvoje nebo začátečníků zenové praxe. Moc mi to nejde, pořád víc vidím, kde všude to legrace není.
109letá Luisa Zappiteli
Možná to bylo privilegium celoživotních skautů, těch prvních, jakým byl i Jindra Hojer, chemik a pedagog, který, jak řekl, Jestřábovi vděčil za všechno. Rodiče prý z něj udělali bavlnkovýho chlapečka, protože první dva porody nedopadly dobře; Foglar alias Jestřáb pak udělal z bavlnkovýho chlapečka kluka a vojna udělala z kluka chlapa. Slyšíte správně, vojna z něj udělala chlapa. Padesát let by tohle žádný chlap nahlas neřekl, vojna mrzačila a šikanovala.
Když se s Jindrou Hojerem, který o Vánocích zemřel, v duchu loučím a smekám mu, dozvídám se, že na Apeninském poloostrově v Citta di Castello žije 109letá Luisa Zappiteli. Ano, v Itálii se lidé dožívají vysokého věku...
Sice není skaut, ale přežila španělskou chřipku, obě války a ani čínský virus ji nesklátil. S médii komunikuje ze svého balkónu, tak se celý svět dozvěděl, že pěstuje kanárky, jezdí na skútru a už 72 let chodí pravidelně k volbám. Z balkónu mává pořádně sepranou italskou vlajkou, která možná ještě pamatuje Duceho. Život je jedno velké dobrodružství, usmívá se Luisa i pod rouškou.
No, tak o co tady vlastně jde? Že byl tenhle rok jeden z nejpodivnějších, jaké jsme zažili? Že jsme z něj všichni v depresi? Že to stojí za… Jdu hledat Tři svíčky a provázek… Tak na zdraví.
Autorka je publicistka a divadelní dramaturgyně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
