Kratochvíl: Frustrovaný volič je ve spirále. A je uspokojený, že se postavil dekadentním liberálům

Zpráva kromě kritických připomínek obsahuje i výhody spjaté s Evropskou unií a návrhy kudy z krize ven. „Draghi nemluví o rychlé změně, ale spíš o té hluboké,“ přibližuje Kratochvíl. „Neříká: udělejme obrat o 180 stupňů během měsíce nebo roku. Říká něco úplně opačného.“

Čtěte také

Luboš Kreč: Draghiho zpráva má i světlá místa. Pořád ale platí, že musíme přidat

Inspiraci přitom čerpá ve Spojených státech nebo Číně, které podle něj dokážou systematicky a spolehlivě prosazovat svoje politické priority. Jejich hlavní výhodou je totiž centralizovaná správa.

„Problém je, že tady je mnoho národních regulačních systémů. Pro evropské firmy, zejména z inovačního a technologického sektoru, je velmi komplikované se na takzvaném jednotném trhu, který podle Draghiho není dostatečně jednotný, pohybovat,“ vysvětluje Kratochvíl.

Zpráva nabízí řešení v podobě posílení pravomocí evropských institucí a posílení centrální úrovně. Takový krok by přitom nevítali ani představitelé jednotlivých států, ani všichni obyvatelé Unie, kteří jsou k evropským regulacím často skeptičtí. Naopak by to prospělo firmám a konkurenceschopnosti Evropské unie jako celku.

Čtěte také

Unie je ekonomicky v nepohodlí, ale kalamita to není. Draghiho zpráva odhazuje růžové brýle, myslí si člen NERVu Zahradník

„Zpráva říká, že pokud chceme, aby Evropa vynikala v oblastech s vysokou přidanou hodnotou a technologicky vyspělých sektorech, máme postupovat jako USA a Čína,“ uvádí Kratochvíl, „To znamená, že musíme dlouhodobě a otevřeně centrálně plánovat, které strategické sektory chce Unie podporovat. To je to, co dělají Spojené státy a Čína.“

Aby to bylo možné, bylo by podle Draghiho potřeba upravit hlasovací procesy evropských institucí, které brání okamžitým reakcím na aktuální situace, čímž brzdí flexibilitu rozhodovacího procesu. Zároveň s tím je potřeba prosadit iniciativy na snížení legislativní zátěže, které sníží počet vydávaných směrnic.

Proti dekadentním liberálům

Jasným nedostatkem zprávy je její deklarativnost bez zřetele k vývoji evropské politiky, upozorňuje Kratochvíl.

„Draghi je vlastně technokrat, který předkládá řešení, která jsou podle něj dobrá nebo efektivní, ale vlastně neřeší, kam jde evropská politika,“ říká. „Už když byl v italské politice, vyčítalo se mu, že nebyl dobrý ve vyjednávání kompromisu. A to je i slabina i té zprávy, protože evropská politika se posouvá k radikální pravici.“

Tento příklon je podmíněný rostoucí nespokojeností ve společnosti, která se nejvíce projevuje v kulturních tématech. Proto se mezi tématy pravice často objevuje tematika LGBTQ+ lidí nebo migrace.

Čtěte také

Martin Fendrych: Extrémní pravice a strach německých voličů nutí kancléře Scholze, aby přitvrdil v migrační politice

„Volič, který je frustrován, cítí uspokojení z toho, že se kulturně postavil vůči dekadentním liberálům,“ vysvětluje Kratochvíl. „Paradox spočívá v tom, že ekonomická politika, aspoň tedy podle politického manifestu radikálních pravicových stran, není vůbec příznivě nakloněna dalšímu přerozdělování. Takže se volič ocitá ve spirále.“

Hybnou silou ve společnosti ale může být i náboženství, které ovšem často podléhá obecnějšímu kulturnímu a společenskému kontextu.

„Statisticky významně koreluje členství v církvi nebo přihlášení se třeba ke křesťanství s autoritářskými tendencemi,“ uzavírá Kratochvíl. „Proto Orbán, který náboženství vůbec nezmiňoval, náhle mluví o křesťanské demokracii místo liberální demokracie.“

Korelují závěry Draghiho zprávy s jinými výzkumy? A je Evropa schopná udělat radikální změnu? Dozvíte se v záznamu celého dílu Osobnosti Plus. Moderuje Barbora Tachecí.