„Krásný Tony“ Antonín Novotný byl opravdu lidovým prezidentem, za Husáka ale lidem chyběl
„Prokristapána, soudruzi, dyť už nám vylezla jedna kráva na pomalu dvacet tisíc korun!“ rozhořčoval se v prosinci 1957 prezident Antonín Novotný v Plzni nad příliš drahou výstavbou kravínů. Dvouhodinový záznam si nezadá s populárním projevem Miloše Jakeše v Červeném Hrádku.
Ten papír, to je problém
Nejen zmíněná nahrávka z Plzně svědčí o tom, že proletářské poměry, ze kterých pocházel, se Novotnému přerůst nepodařilo. V případě předem připravených projevů se Novotný v podstatě neodlišuje od jiných představitelů státu a strany. Fráze o nerozborném přátelství, radostném budování a světlých zítřcích pronáší typickou aparátčickou dikcí.
Posluchače zaujme jen svérázná výslovnost: socálizmus, soušky a souzi, zemedělci a zemedělství, nebo chybná výslovnost cizích slov. Chvíle pravdy však udeří, když Novotný mluví spatra, nebo si do projevů přidává vlastní poznatky, jako například u novoročních zdravic.
To pak můžeme slyšet mudrování o nedostatku papíru, který prý způsobil stoupající zájem lidu o literaturu a také hygienu: „Papír. To je vážný problém, papír. Velký problém je to...“ V jednom z novoročních projevů zase prezident neváhal vynadat nakupujícím, že zbytečně vytvářejí fronty, jindy si popletl armádu německé spolkové republiky Bundeswehr s nacistickým Wehrmachtem.
Je to tak, Toníčku
Mnohé z archivních nahrávek zachycují setkání Novotného s běžnými lidmi. Jsou plné dobových frází a bezobsažného plácání.
„Já jsem to předpokládal, že takový dar bude. Protože jsem, najmě v poslední době, sledoval vývoj v našem hutnictví a byl velmi příznivý. Tak by to mělo být v celém národním hospodářství vůbec,“ okomentoval například Novotný závazek, který dostal jako dárek od ostravských hutníků.
Zároveň je v nahrávkách ze setkání s občany spousta vtipných momentů. Třeba, když Novotný peskuje pionýrku, která mu přišla popřát k narozeninám, za to, že ho oslovila pane místo soudruhu. Nebo když na Hradě přijímá ženu z Letňan, kterou zná z mládí: „Mě si pamatujete jako mladšího kluka, že jo? Je to tak?“ ptá se Novotný. „No jo, je to tak, Toníčku. Je to tak,“ odpovídá žena. „No a dneska jsem ve funkci prezidenta,“ uzavírá radostně Antonín Novotný.
Zdokonalené formy
Zejména v novoročních ale i jiných Novotného projevech se odráží neutěšená ekonomická situace a snaha ji nějak řešit. Novotný tehdy vyslyšel naléhání některých ekonomů, kteří navrhovali krachující centrálně řízenou ekonomiku uvolnit a povzbudit. Podle pamětníků měl Novotný velký problém pochopit, o co konkrétně jde, ale protože se obával, že se hospodářství položí docela, k reformám svolil.
Říkalo se jim zdokonalené formy řízení. V projevech je hájil. Ovšem, když zjistil, že hospodářství by se mohlo osvobodit od centrálního plánování natolik, že by se část státního aparátu stala zbytečnou, začal brzdit. Rozjetí reformisté a především sama společnost, která si tehdy nadšeně užívala i určitého uvolnění v občanském životě, už brzdit nechtěli.
Novotný byl proto nejprve odvolán z funkce prvního tajemníka strany a v březnu 1968 na nátlak okolí rezignoval i na funkci prezidenta. Rozhlasový archiv uchovává zajímavé komentáře a reportáže z těch dní, které zachycují radost lidí z Novotného abdikace a velká očekávání do budoucna. O tom, že veškeré naděje zmařil 21. srpen 1968, není potřeba se rozepisovat.
Sorry, Tony!
V souvislosti s koncem pražského jara a nástupem normalizace je zajímavý podrobněji neurčený projev Gustáva Husáka z roku 1971. Husák se v něm vyjadřuje k tehdy hojně rozšířenému pocitu, že za Novotného bylo lépe, který vystihovalo tehdy frekventované heslo Sorry, Tony. Lidé cítili, že to, co i za toho nenáviděného Novotného šlo, už nejde.
„Nejde to a nepůjde to, pokud je to protisocialistické! A nebudeme se stydět za to, a otevřeně to říkáme, že v antisocialistickém duchu tu na žádném úseku sa pracovať nebude a nedovolíme to!“ hřímal, až z rozčilení přeskakoval do slovenštiny, za souhlasného bouřlivého potlesku posluchačů Gustáv Husák.
Další archivní nahrávky vážící se k Antonínu Novotnému si můžete poslechnout v dalším dílu z cyklu Archivu Plus přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
