Krakatice, proč máš tak velké oči?
Oči obřích krakatic a kalmarů jsou větší než fotbalový míč. Podle nové studie jim umožňují včas zpozorovat hlavního nepřítele velkých hlavonožců – vorvaně.
Krakatice obrovské (Architeuthis dux) a kalmaři Hamiltonovi (Mesonychoteuthis hamiltoni) jsou největší známí hlavonožci. Délka jejich těla prokazatelně přesahuje 10 metrů. Oba druhy se však dělí ještě o další rekord, kterým je velikost očí. Průměr oční koule krakatic a kalmarů dosahuje 27 cm. V poměru k tělu je to 3krát větší průměr a 27krát větší objem, než jaký najdeme u jiných druhů živočichů. K čemu kalmaři a krakatice potřebují tak velké oči, dlouho nikdo netušil. Tvorba a vyživování oka je však poměrně náročná a bylo tedy jasné, že musí mít nějaký důležitý význam. Obvyklým účelem zraku je vyhledání kořisti nebo partnera k rozmnožování. Na to by však podle biologů z Duke univerzity stačily oči běžné velikosti. Mají teorii, že předimenzované oči krakatic a kalmarů jsou obranou proti vorvaňům, kteří se specializují na lov hlavonožců u mořského dna.
Biologové shromáždili údaje o velikosti očí obřích hlavonožců a viditelnosti v hloubce 300 až 1000 metrů, ve které se kalmaři a krakatice vyskytují nejčastěji. Na základě těchto údajů vytvořili matematický model, na kterém mohli zkoumat, jak a co obří hlavonožci vidí v různých hloubkách. Vyplynulo z něj, že v hloubce větší než 600 metrů krakatice a kalmaři zpozorují blížícího se vorvaně už na vzdálenost 120 metrů. Obrovské oči však nevidí jeho samotného, ale slaboučké záblesky světla kolem něj. Vydávají je drobní živočichové, které vorvaň vyplašil svým pohybem.
Větší oko zachytí více záblesků, a tím pádem může dříve varovat před blížícím se nebezpečím. Obří oči obřích hlavonožců tak mohou představovat sofistikovaný poplašný systém. Vědci se také domnívají, že záblesky světla drobných živočichů nemuseli využívat jen obří hlavonožci. Nepřiměřeně velké oči v poměru k tělu měli i druhohorní mořští ještěři ichtyosauři. Záblesky jim mohly sloužit nejen jako varování, ale také jako upozornění, že v dohledu se nachází velká kořist.
Zdroj: Current Biology
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
