Kosovo slaví 1. narozeniny
Jaký stát si zítra připomene první narozeniny? Co je vlastně nyní Kosovo? Spíše státní útvar, který respektuje většinová devadesátiprocentní albánská většina tamní populace. Problém se Srby zůstává. Oblasti přiléhající k vlastnímu Srbsku nejsou kontrolovány vládou v Prištině. Zatímco se z větší části Kosova stahuje OSN, která je nahrazována misí Evropské unie Euleks, na severu bude světová organizace působit zřejmě i nadále. Je to součást nového plánu generálního tajemníka OSN, což v Bělehradě považují za mimořádný úspěch. V zahraničí se tvrdí, že se postupuje k v uvozovkách "tichému" rozdělení Kosova.
Úspěch, nebo neúspěch? Kosovští Albánci navzdory tomu, že si mnozí mysleli, že se tak nestane, vyhlásili před rokem nezávislost. Slibovaná decentralizace, která má ulehčit srbským enklávám na jihu země se ale zatím nekoná. Zdá se, že po dosažení samostatnosti, přestal albánskou většinovou společnost osud menšin zajímat. Pokud jí někdy doopravdy zajímal. Vysoká zůstává deprimující úroveň organizovaného zločinu a černé ekonomiky, když ta skutečná prakticky neexistuje, o čemž svědčí více než 50 ti procentní nezaměstnanost. Nutné navíc připomenout, že práce většiny těch v uvozovkách "zaměstnaných" je závislá na přítomnosti a aktivitách mezinárodních institucí. A protože napětí zatím neklesá, není možné očekávat velký příliv zahraničních investic, které by hospodářství mohly začít stavět na nohy.
Kosovo uznalo zatím 54 zemí, ale včetně těch důležitých. Ačkoli dosavadní práci institucí musí ve Washingtonu částečně považovat za zklamání, světová velmoc může nyní jen těžko měnit následky politiky vedoucí k separaci, když takový vývoj po 10 let v oficiální politice podporovaly. Zmůže něco mise Eulex? Věřit tomu, že se dvěma tisícovkám policistů a poradců podaří v několika příštích letech přeměnit zemi v občanskou společnost je navzdory optimistickým vizím v Bruselu jen těžko myslitelné.
Změnu přineslo vyhlášení nezávislosti bez pochyby ve sledovanosti vývoje v Kosovu. Zatímco před loňským únorem se západ Balkánu objevoval na prvních stránkách médií, během roku se začala větší pozornost věnovat postupné integraci Srbska do Evropské unie. V zemi se dostala k moci méně nacionalistická vláda, snažící se navzdory neústupnému trvání na nelegálnosti jednostranného prohlášení nezávislosti provincie spíše snaží srbským občanům vštípit nutnost integrace. Kosovo se dostává až na druhé místo. Sever jak už bylo řečeno zůstává srbský a krajané na jihu provincie se pod ochranou vojsk KFOR snaží přizpůsobit se nové situaci. Překvapit pochopitelně nemůže překvapit ani to, že sdělovacím prostředkům dominovala v posledních měsících ekonomická krize.
Kosovská vláda se snaží spíše než o slibovanou decentralizaci vnutit menšinám své instituce. To znamená, pokud si například chcete zaregistrovat automobil, musíte se prokázat kosovským osobním průkazem, zaplacenými účty kosovské telefonní společnosti, dokladem o zaplacení elektřiny, vody a dalších dodávek. Někteří analytici to považují za zbytečné komplikovaní situace. Ale není vlastně proč. Na severu země platí nadále srbské registrace a v menšinových okresech lze asi jen těžko očekávat, že by se Srbové nějak hromadně snažili o registraci vozidla pod kosovskou značkou.
V úterý budou probíhat na albánské straně oslavy Dne republiky. Všichni se na něj připravují. Albánci chtějí slavit, Srbové protestovat a KFOR zabránit mezi etnickým střetům. Kdo bude mít nejvíc práce, uvidíme. Zajímavé bude i to, jaké státní symboly budou během oslav dominovat. Kosovo má sice svou hymnu, znak a vlajku, kterou ale téměř nikdo v zemi a zejména v zahraničí j nezná. Kosovo je sice podle prohlášení multi etnickou zemí všech občanů, ale v ulicích se objevují rudé vlajky s černým orlem, tedy symbol sjednocující Albánce ve všech zemích, kde se vyskytují. I když jde jen o symboly, vyjadřují pocity a směřování společnosti, bez ohledu na to, zda se deklaruje jako multi etnická, nebo ne. Těžko očekávat, že by Srbové jako státní symbol své země přijali černého albánského orla.
Sečteno. Na mapě Evropy se objevil nový stát, který by ale bez přítomnosti vojsk KFOR a permanentnímu dohledu ze zahraničí nebyl schopen vlastní existence. Vzhledem k tomu, že jej uznala jen čtvrtina zemí OSN, bude mít ztížený přístup do mezinárodních institucí, což bude problematické zejména vzhledem k hospodářskému rozvoji. V terénu se téměř nic nezměnilo. Mise Euleks, která má přibližovat Kosovo k právnímu státu má zřejmě v nynější podobě úkol nad své síly. I když v Bruselu, kde o misi rozhodli, předstírají opatrný optimismus.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.