Korea, Írán, Indonésie
Den poté, co se íránský prezident pochlubil instalací a zprovozněním tří tisíců centrifug na obohacování uranu, shodli se muslimští duchovní v Indonésii, že postavit jadernou elektrárnu v oblasti střední Jávy odporuje islámu. Zvláštní: že by měl islám na atom jiný metr v Íránu a jiný v Indonésii? Odmyslíme-li náboženský aspekt, pak obě země disponují ropou a po alternativních zdrojích energie se údajně ohlížejí proto, aby více vydělaly na exportu černého zlata.
Duchovní v Indonésii se ale shodli, že životy lidí jsou důležitější než byznys, a stavbu elektrárny v seismicky aktivní zóně zakázali. Jestliže se země otřásá i v Íránu a íránští islámští duchovní nezakazují prezidentovi centrifugy, nutně člověka napadne, že se nejspíše neobávají nějakých nebezpečných jaderných elektráren. Centrifugy jim třeba mohou připadat v souladu s islámem proto, že z obohaceného uranu se udělají bomby na nevěřící psy. Jaderného programu se v těchto dnech vzdává Severní Korea a diplomaté náznačují, že bude vyškrtnuta z amerického seznamu zemí podporujících terorismus.
S korejskými komunisty je tedy, zdá se, snazší domluva než s íránskými islamisty. Ale může to být tím, že Severní Korea je chudá, zatímco Írán bohatý. Nakonec je největší záhadou ta Indonésie. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii totiž jaderná elektrárna v Indonésii nepředstavuje problém. Civilní reaktor odpovídá požadavkům Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Případné zemětřesení by nemělo mezinárodní důsledky. Poničená elektrárna by pouze vyhubila domorodce, což agentura, zaměřená na rozvoj jaderné energetiky, umí "odkomunikovat". Mírové katastrofy se nepočítají.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
