Konflikt mezi Izraelem a Palestinci je už dávno globálním konfliktem

21. srpen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 00784475.jpeg

Rakety a bomby mezi palestinskou Gazou a Izraelem začaly létat po událostech, které se staly jinde. Rozbuškou konfliktu byly vraždy mladých lidí, zabitých fanatiky z opačné komunity v Jeruzalémě a na Západním Břehu.

Tuto od Gazy oddělenou druhou část palestinského autonomního území boje ani větší nepokoje zatím nezasáhly. Válečná zóna je tedy relativně malá, polemika o tom, kdo je viníkem násilí a kdo ho může zastavit, je naopak jako obvykle celosvětová.

Vlády, média, zájmové skupiny i jednotlivci se přou o to, zda je morálně obhajitelné bombardovat hustě obydlenou Gazu s odvoláním na teroristické buňky v ní ukryté. Nebo to, jestli je možné zlehčovat palestinské raketové útoky argumentem, že skoro nikoho nezabíjejí? Polemika odráží historické křivdy, osobní identity i sympatie.

Další roztočení spirály násilí přivedlo jako mnohokrát v minulosti do ulic mnoha světových metropolí příznivce jedné i druhé strany. Účastníci propalestinské demonstrace v australském Melbourne spílali premiéru Tony Abbottovi za jeho starší výrok "Všichni jsme Izraelci". V centru New Yorku zase podpořily masy lidí izraelskou vojenskou kampaň.

Murjana Yunis je Palestinka, díky místu narození ale zároveň izraelská občanka. V židovském státě vystudovala žurnalistiku, po několika letech praxe se ale rozhodla odejít do Berlína. Prý kvůli pocitu rostoucí diskriminace a nesnášenlivosti vůči Arabům:

„V Tel Avivu proti kampani v Gaze protestovalo izraelské levicové hnutí, které je nepočetné. Tel Aviv je levicová bublina v Izraeli. Proti malé skupince demonstrantů zaútočili příznivci pravice. A ta v podstatě splývá s celou izraelskou společností. To považuji za rasismus, netoleranci vůči všem, kdo nejsou bílí židé, tedy aškenázové evropského původu. Jsou proti Palestincům, proti izraelským Arabům, proti uprchlíkům z Afriky.“

Tel Aviv

Za propagandu izraelských médií namířenou k západnímu publiku považuje Murjana obrázky malých chlapců z Gazy se samopaly a pásy výbušnin. Místní děti podle Murjany žijí v největším vězení na světě, nemají pořádně co jíst, ani se nemohou kvůli výpadkům elektřiny připravovat do školy. Pod materiální blokádou Izraele prý mají jiné starosti, než se připravovat na dobytí Izraele.

Na Izraeli se jí nelíbí, že prý odvozuje nejdelší okupaci v moderní historii od utrpení evropských židů za holokaustu nebo že ve školách vyučuje odchod Palestinců z Izraele při dělení obou zemí v roce 1948 jako dobrovolný.

Ve vztahu k vlastní komunitě si přeje, aby byla jednotnější, aby prezident Mahmúd Abbás z umírněného Fatahu rozhodněji vystoupil proti vojenským akcím Izraele. Hamás by měl podle Murjany přestat se střílením raket na "sionistický stát", protože mu tím dává záminku k válce, přestože mu nepůsobí skoro žádné škody:

„Řešením je jeden stát pro dva národy se dvěma právními systémy. Pokud by vznikly dva státy, ty problémy by neskončily. To si musí obě strany uvědomit. Izrael by měl přemýšlet a činit, než obviní Palestince. Měl by začít brát vážně mírové rozhovory, ukončit budování židovských osad v Palestině a uvolnit blokádu Gazy, nechat Palestince žít normální život. Pak se můžeme pohnout z místa.“

Odlišně vnímá kořeny konfliktu i klíč k jeho řešení Petr Papoušek, předseda Federace židovských obcí v České republice. Vojenská kampaň v Gaze je podle něj oprávněná, protože Izrael po předání tohoto území palestinské samosprávě v roce 2005 čelí agresi ze strany vládnoucí teroristické organizace. A mírovým rozhovorům musí podle Papouška předcházet zastavení raketové salvy z Gazy na Izrael.

„Izrael má právo, neboť se musí bránit. Hamás je skupina, která se snaží zničit Izrael a má to i za cíl v preambuli. Samozřejmě mně osobně a většině lidí v Izraeli je strašně líto civilních obětí, nevinných lidí. Bohužel ta strategie Hamásu je taková, že jim to vyhovuje, čím víc civilních obětí, tím je to pro ně lepší,“ vysvětluje Petr Papoušek a hned dodává:

Palestinec u židovských osad

„Když se podíváte na situaci na Blízkém východě, je tamní mentalita jiná než naše. Lidský život má menší hodnotu než v našem prostředí. Když se podíváme, co se děje v Iráku a v Sýrii, jak fungují militantní organizace, jak ty lidi podřezávají a střílejí je do masových hrobů. Tak neříkám, že Hamás dělá to stejné, ale bohužel ta ideologie je v této oblasti. Věřím, že se tam dostávají lidé, kteří původně takoví nejsou. Ti lidé tam jsou cíleně už od dětského věku zpracováváni.“

Také sociální sítě jsou plné v různé míře ověřitelných informací a údajných důkazů o zločinech nebo zlých úmyslech jedné nebo druhé strany. Na Facebooku kolovaly úryvky z komentářů uživatelů přeložené z hebrejštiny do angličtiny. Tyto texty vychvalovaly zabití palestinských teenagerů na pláži v Gaze při izraelském ostřelování z moře. Na druhou stranu zastánci Izraele upozorňují třeba na to, že do Gazy proudí ze světa obrovské sumy peněz a lidé tam živoří, protože se za pomoc nakupují hlavně zbraně.

Vlastní perspektivu a obhajobu vůči světu prezentují více i méně vlivné organizace. Mocná lobbistická skupina AIPAC, neboli Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti, má přímý přístup do Kongresu i do Bílého domu. Hnutí označující Izrael za garanta míru na březnovém zasedání ve Washingtonu bouřlivě přivítalo premiéra židovského státu Benjamina Netanjahua.

Palestinských práv se zastávají hlavně menší skupiny aktivistů z různých zemí, sdružených například do Mezinárodního hnutí solidarity. Na jejich porušování ovšem upozorňují i někteří Izraelci.

Známá je organizace B'tselem, která si zakládá na tom, že měří všem stejným metrem. Násilí palestinských ozbrojenců ale podle ní nesnímá odpovědnost izraelské armády za její činy. Na jejích webových stránkách je šokující video ukazující v přímém přenosu zastřelení palestinského aktivisty v rozbombardované Gaze. Střelec je nicméně neznámý a podobně problematické je to s odhalováním viníků v celém konfliktu.

autoři: jpr , sch
Spustit audio