Konec teorie "smíchaných" motýlů

Přeměna housenky v motýla nebo jiný křídlatý hmyz dětem připadá jako kouzlo. Většina dospělých biologů v ní vidí výsledek evolučního procesu, ve kterém byla z nějakých důvodů výhodná co největší odlišnost juvenilních a dospělých jedinců. Proti tomuto názorovému proudu se postavil britský biolog Donald Williamson z Liverpoolské univerzity, který se domníval, že celá proměna je výsledkem "smíchání" dvou druhů živočichů, ke kterému došlo před stovkami milionů let. Aktéry neobvyklého evolučního divadla podle něj měl být hmyz, jehož vývoj se obešel bez larev (například švábi nebo kobylky), a bezobratlí "housenkovití" živočichové z kmene drápkovců (Onychophora).

Williamson vycházel především z fyzické podobnosti motýlích housenek a drápkovců, nicméně byl přesvědčen, že genetické studie teorii podpoří. K jeho zklamání se tak nestalo - genom housenek motýlů, ovocných mušek ani komárů neobsahuje žádné geny, které by nebyly zcela typické pro hmyz a mohly by tedy pocházet od drápkovců. Teorie "smíchaných" motýlů, která lidi s bohatou fantazií jistě inspirovala, tak podle článku na stránkách časopisu New Scientist nejspíš padla.