Konec střední třídy v SRN

Podle poslední zprávy z letošního roku, kterou vydal německý Spolkový statistický úřad spolu s Vědeckým sociálním výzkumným centrem v Berlíně, a kterou potvrdily studie OECD, se nůžky mezi chudými a bohatými v Německu silně otevírají.

Podobná zpráva vyšla v Německu již po 25., má 450 stran a podle ní se reálné měsíční příjmy v letech 2001 až 2006 skoro nezvýšily: V roce 2001 činil průměr 1392 eur a v roce 2006 1413 eur. Jak je ale známo, průměr nic neznamená. Nejchudší tvoří v Německu již dvacet procent obyvatelstva a z celkového příjmu všeho obyvatelstva na ně připadlo v roce 2006 9,3 procenta a v roce 2007 10,1 procenta. Ve stejnou dobu podíl nejbohatších tvoří řádově polovinu, tedy 10,9 procenta, ale případne na ně 20 procent z celkové sumy příjmů. Takové rozdíly mnoho desetiletí v Německu neexistovaly, stojí v citované zprávě.

Zmíněných dvacet procent lidí s nejnižšími příjmy vydělá do 1300 eur, jedenáct procent do 1700 eur, 22 procent do 2600 eur, dvacet procent do 3600 eur, třináct procent do 5000 eur a ti nejbohatší mají měsíční příjmy až okolo 18 000 eur.

K číslům, která zpráva obsahuje, je však třeba ještě dodat, že se z nich dá vyčíst jen velmi malá tendence změn směrem nahoru, naproti tomu vzrůstá tendence těch, kteří se propadají do nižších příjmových kategorií. A dokonce se zvyšuje i riziko, propadnutí do nejnižší platové kategorie.

Zpráva vyvolává ještě jedno další znepokojení, které má rovněž politické pozadí, a sice vzrůstající diskrepance mezi starými a novými spolkovými zeměmi. Počet chudých v bývalé NDR narůstá evidentně rychleji než ve starých spolkových zemích. Podle zprávy v roce 2006 v kategorii chudých žilo v bývalé NDR 22,7 procenta obyvatelstva, ale v roce 2001 to bylo jen 15,3 procenta. V celém Německu se kvóta chudých zvýšila jen o něco víc než o dvě procenta.

Problémy nových zemí Spolkové republiky Německo je možné odečíst i z jiných průzkumů, které zkoumají subjektivní pocit spokojenosti a sice na škále od nuly do deseti, přičemž desítka znamená absolutní spokojenost. V roce 2005, kdy byl tento průzkum udělán naposled, byla ve starých spolkových zemích celková spokojenost ohodnocena známkou 5,2, zatímco na východě tato známka činila jen 3,9.

Závěr studie hovoří velice jasně: Takovýto vývoj a ztráta perspektivy pro většinu příslušníků jednotlivých společenských vrstev se může v budoucích letech odrazit v sociálních konfliktech, na něž není Německo zvyklé.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .