Konec letištních poplatků

Změna přináší cestujícím především pohodlí a mnohým také vystřízlivění z iluze, že létat se dá zadarmo. Dopravci se však s akčními nabídkami letenek za dva nebo i více tisíc korun pravděpodobně nespokojí, a tak se můžeme těšit na různé zajímavé slevy.

Z první pětky největších leteckých společností na pražské Ruzyni už dnes ceny bez poplatků uvádějí jen České aerolinie. Podle svého vedení se však i národní letecký dopravce rozhodl od jara zobrazování cen změnit a nákup letenek zákazníkům zjednodušit.

Nový trend se na evropském nebi postupně prosazuje od loňského roku v reakci na záměr Evropské komise vydat nařízení, které by všem společnostem ukládalo uvádět plné ceny včetně všech poplatků a DPH. Nařízení by mělo být schváleno ještě v první polovině letošního roku.

Je zajímavé sledovat, jak se snaha evropských institucí postupně promítla v jednotlivých členských zemích Unie. Často se říká, že úroveň poskytovaných služeb a kultura prodeje odpovídá ekonomické vyspělosti státu, což v tomto případě platí dvojnásob. Donedávna tak například bylo možné na německých a českých stránkách téže letecké společnosti najít naprosto odlišné ceny, ačkoli způsob jejich uvádění zákon ani v jedné zemi neupravuje.

Možných vysvětlení je více. Na první pohled je zřejmé, že poplatky za vydání elektronické letenky či transakční poplatky ve výši několika set korun nemají reálné ekonomické opodstatnění a společnosti si z nich udělaly výnosný zdroj příjmů. Čeští zákazníci se však proti takovým poplatkům veřejně ohradili jen málokdy, a nebylo proto třeba se sjednocením systému nijak pospíchat.

Problém uvádění neúplných cen je už delší dobou předmětem kritiky také u služeb cestovních kanceláří. Ty zpravidla svádějí vinu právě na letecké dopravce a nic se na tom nezměnilo ani s letošní prázdninovou sezónou, kdy už většina aerolinek bude ceny uvádět v plné výši. Zástupce Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura přitom cestovky hájí se slovy, že bez jednotné úpravy pro celou Unii by byly na trhu znevýhodněny. Jak si lze ale potom vysvětlit fakt, že kromě letištních tax se v cenících objevují například poplatky za služby průvodce nebo v arabských zemích tzv. bakšišné?

Jednoduše. Cestovní agentury, které zájezdy pro cestovní kanceláře prodávají, a často jim přivádějí podstatnou část klientely, totiž dostávají provize jen ze základní ceny zájezdu, a kanceláře tudíž na poplatcích vydělávají hned dvakrát. Představa, že by si cestovatelé z jiných zemí kupovali zájezdy u českých cestovek, je zatím také spíše z říše snů, a tak o znevýhodnění na evropské úrovni nemůže být řeč. Češi si oproti tomu zájezdy v cizině, a zejména pak v Německu, kde jsou plné ceny uváděny již delší dobu, kupují čím dál častěji. Proto také nikoho nepřekvapuje, že české cestovní kanceláře v zákulisí otevřeně přiznávají horší úroveň služeb i informační servis než v západních zemích.

Ministerstvo financí již delší dobu připravuje novelu osmnáct let starého zákona o cenách, která by měla podnikatelům v obchodě i ve službách uložit povinnost uvádět plné ceny produktů. V účinnost by měla vstoupit v příštím roce, ale spotřebitelům se čekat nechce.

Sdružení obrany spotřebitelů se z důvodu klamavého uvádění cen rozhodlo již v loňském roce jako exemplární příklad zažalovat cestovní kancelář Exim Tours, která do poplatků dokázala ukrýt více než 40 % celkové ceny zájezdu. Podle právníka Sdružení však dosud soud nenařídil jednání, a ve věci se tak nic neděje. Čekat na vydání novely zákona by však v tomto případě bylo bezpředmětné.

Situace na českém trhu letenek a zájezdů dosud nebyla právě růžová. Účinná právní úprava na národní úrovni neexistovala a macešský přístup zahraničních firem k českým spotřebitelům se projevoval zjevným znevýhodňováním oproti západním sousedům. Chystané evropské nařízení pravděpodobně nevyřeší všechny problémy, protože dopravcům stále zůstávají široké možnosti inkasovat vysoké částky za doplňkové služby typu změny jména cestujícího či data odletu. Přes to všechno však představuje důležitý krok vpřed na cestě za kultivací evropského obchodního prostředí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .