Komunisté MDŽ zdiskreditovali. Úctu vzdávám konkrétním ženám, říká Roman Joch

8. březen 2018

Dnešní Plus

Volební právo pro ženy, rovnoprávnost a odstranění diskriminace. To byly základní myšlenky Mezinárodního dne žen, který se poprvé slavil v roce 1909. V Česku je ale svátek nejčastěji spojován s minulým režimem, k čemuž přispěly okázalé slavnosti 8. března, které byly typické rudými karafiáty, oslavami na pracovišti, verši představitelek Svazu žen a také televizními estrádami.

„Komunisté na co šáhli, to zdiskreditovali. Možná kdysi byla myšlenka vzdávání úcty ženám dobrá. Ale myslím, že ta by se měla vzdávat konkrétním ženám, ne abstraktnímu kolektivnímu pojmu. Za komunistů se ten svátek v podstatě stal fraškou,“ tvrdí ředitel Občanského institutu Roman Joch.

Mezinárodně uznávaný svátek stanovila OSN k výročí stávky newyorských švadlen v roce 1908. Původní základní myšlenkou byla občanská a politická rovnoprávnost mužů a žen, zapojení žen do rozhodovacích procesů, zavedení volebního práva pro ženy a odstranění genderové diskriminace.

Podle Johanny Nejedlové je ale Mezinárodní den žen připomínkou toho, čeho ženy dosáhly a jak proměnily společnost ve směru k větší rovnoprávnosti. „Mám pocit, že pan Joch smysl svátku nechápe. Není to oslava ženství, ale ženských práv – a toto spojení minulý režim zpřetrhal, když postupně zakázal ženské spolky,“ oponuje Nejedlová, ředitelka sdružení Konsent, které se věnuje prevenci sexuálního násilí.

Ve Španělsku ženy organizují 24hodinovou celonárodní stávku, cílem je upozornit na rozdíly v platech mužů a žen na stejných pracovních pozicích. S těmi se setkal i každý druhý Čech, alespoň podle průzkumu agentury Ipsos, který uveřejnily Hospodářské noviny.

Podle Jocha jsou rozdíly dané tím, že ženy preferují hůře placené pozice, kde ale mají více volného času, který mohou věnovat dětem. „To není dané politickou nebo společenskou diskriminací, ale lidskou biologií. Na vzniku dítěte se muž i žena podílejí rovně, devět měsíců ho pak ale nosí žena a po narození se mu mnohem více věnuje,“ připomíná.

Také Nejedlová připouští, že i to je jedním z důvodů. Ženy si prý také často nedokáží říci o vyšší plat. „V některých odvětvích je to dané i tím, že se tam snaží získat muže, aby zabránili přílišné feminizaci, nebo mají pocit, že muži zvládnou tu práci vykonat lépe, případně že by ji za nižší mzdu vůbec nedělali,“ dodává.